Když aktivista soudí aktivisty

Hledání spravedlnosti v kauze teroristického útoku na vlak může mít nečekané komplikace

Lidove noviny - - Názory -

Koncem dubna bude pokračovat soudní líčení s obviněnými z plánování útoku na vlak. V rámci operace Fénix policie před dvěma lety zadržela víc než deset lidí. Tři z nich čelí obvinění z plánování teroristického útoku a dvě ženy jsou obviněné z jeho nepřekažení.

Jaká jsou základní fakta? Skupinu lidí, kteří se stýkali v uskupení Voice of Anarchopacifism kolem Petra Sovy, infiltrovali v létě 2014 dva policejní agenti. Koncem léta začali dva lidé ze skupiny, Petr Sova aMartin Ignačák, spolu s oběma agenty plánovat útok na vlak. Ten měl původně proběhnout už na podzim, pak ho postupně odkládali až na jaro 2015, kdy policie všechny podezřelé zadržela. Přes zimu obžalovaní spolu s agenty udělali dvě zkoušky zápalných směsí, vyrobili lahve, vytipovali místo, kde by lahve na vlak hodili, a tam lahve zakopali.

Kdo operaci řídil?

Obžalovaní se hájí tím, že agenty podezírali a veškeré plánování mělo jediný účel: agenty donutit, aby se prozradili. Domnívali se prý, že dokud nic nespáchají, nemohou být obviněni z trestného činu. Oba agenti naopak tvrdí, že se jim, tedy policii, podařilo zabránit teroristickému útoku.

Soudní líčení přináší řadu zajímavých souvislostí. Ukazuje se, že nahrávky odposlechů, na nichž kromě výpovědi obou agentů stojí obžaloba, jsou nekompletní, a hlavně nezahrnují období před listopadem 2014, kdy se útok začal plánovat, přičemž obžalovaní tvrdí, že iniciátory akce byli samotní agenti. Zmatek přinášejí i nejasnosti okolo toho, kdo policejní operaci řídil. Agenti i jejich řídící pracovník jsou z Útvaru speciálních činností. Agenti řídícímu pracovníkovi předávali informace ústně a ten je telefonicky předával dál někomu z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Komu přesně, je nejasné, žádné písemné záznamy nemá soud k dispozici. Rozpory mezi mezi tím, co je na nahrávkách odposlechů, a tím, co vypovídali oba agenti, tak nemá kdo vysvětlit.

O vině obžalovaných rozhodne soudní senát: soudkyně Hana Hrnčířová a dva přísedící „z lidu“. Jedním je ve veřejném prostoru neaktivní Josef Jambor, druhým pak velice aktivní Petr Blahuš, jehož účast na posuzování aktivit politicky radikálně profilovaných anarchistů vzbuzuje jisté pochybnosti.

Dříve policista, dnes novinář

Blahuš se prezentuje jako novinář, fotograf a skaut. Třináct let pracoval jako policista, podle svých vlastních slov byl policejním radou v ÚOOZ, má svůj cestovatelský blog a také je kmenovým redaktorem Parlamentních listů. Jeho texty odpovídají specifické formě tohoto média: četné citace a šokující titulky neslouží ani tak zpravodajství, jako propagaci „nekorektního pohledu na svět“. Například „Cikánský bordel, který se už nedá vydržet. Hodně smutná reportáž z Karviné“vypovídá mnohem více o tom, jaký je Blahušův vztah k Romům (které označuje jako nepřizpůsobivé), nežli o situaci v Karviné. Podobně Blahuš píše o imigraci. Aktivně se účastnil výcviku, kde se cvičil v osvobozování rukojmích zajatých muslimskými fanatiky, kteří do ČR pronikli skrytě v současné uprchlické vlně, a pak o tom napsal pro Parlamentní listy reportáž, která začíná slovy: „Zatímco se na Evropu valí jedna vlna imigrantů za druhou, politici v rámci EU dlouho stále hledají účin- né řešení uprchlické krize, občanům České republiky už došla trpělivost a začali se sami připravovat na nejčernější scénáře.“

Své názory publikuje i na svém veřejně přístupném facebookovém profilu, kde je zhusta doprovází vulgarismy. Zve zde také na akci, kterou pořádá Iniciativa Martina Konvičky. K Blahušovým ideovým nepřátelům patří „sluníčka, pseudointelektuálové a feministky“, nesnáší rovněž Romy („kofoly“), migranty („čmoudy“), faráře („černoprdelníky“), Němce („gestapácké kurvy“), Sašu Vondru („parchanta chcíplé kurvy“), jehož by „chtěl být katem“, protože ho prý „nechal vylejt z armády jako nebezpečného šovinistu“, anebo Václava Havla, který se omluvil sudetským Němcům.

Na své názory i zřetelný odpor k li- berálům má Petr Blahuš samozřejmě právo, otázka je, zda bude schopný bez předsudků rozhodovat o lidech, kteří představují protipól jeho pohledu na svět. Během soudního líčení se kromě útoku na vlak často probírají i názory obžalovaných – jsou to feministé, připraveni hájit každou myslitelnou menšinu, kromě antirasistických demonstrací se kupříkladu chystali na islamofobní demonstraci vysvětlovat lidem, že uprchlíci potřebují pomoc.

Dokáže Petr Blahuš posuzovat pouze skutečnost, zda chtěli spáchat útok na vlak, a nenechat se přitom ovlivnit tím, že představují vše, co nemá na současném světě rád?

Spravedlnost zvítězí

Petr Blahuš má zjevně velmi často předem hotový názor. Navíc jeho pohled může ovlivnit i to, že je to právě ÚOOZ, kde tolik let působil, odkud byla celá operace Fénix řízena. Už v srpnu po prvním líčení odkazoval na na svém facebookovém profilu na reportáž ČT „Řízkárna v plamenech, hořící auta, útok na vlak“a komentoval ji slovy: „Uvidíme v říjnu. U soudu. Tam zvítězí spravedlnost. Budu u toho.“Soudní líčení v říjnu neskončilo, ale pokud má zvítězit spravedlnost, je otázka, zda ji dokáže nezaujatě a nepředpojatě hledat člověk, jenž má názory nejen tak vyosené, ale zejména jasné předem.

Obžalovaní anarchisté před soudním senátem 2. srpna loňského roku. FOTO MAFRA – MICHAL ŠULA

Teror, nebo provokace agentů?

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.