V pilulkách spásu nehledejte
Normální je léky užívat, pokud k tomu máme důvod. Jinak hrozí, že nežádoucí účinky, které mohou léky vyvolat, převáží nad účinky pozitivními.
A riziko nežádoucích účinků mohou také zvyšovat neuvážené kombinace jinak bezpečných léčiv, připomíná člen představenstva České lékárnické komoryMichal Hojný.
Následky hýření pilulky nespasí
„Léčivé přípravky by se ideálně měly podávat se záměrem takzvané kauzální léčby, tedy když léčíme samu podstatu onemocnění. Mezi takové léky patří třeba inzulin pro léčbu cukrovky I. typu. Nebo můžeme léky používat třeba k léčbě průvodních symptomů onemocnění. Mezi nejčastější symptomy patří třeba zvýšená teplota a bolest. Další možností je podpůrná léčba. Tu podáváme s cílem posílit organismus například doplňkovou výživou,“vypočítává magistr Hojný.
Hledat však v pilulkách spásu pro nápravu následků hýřivého života podle něj není dobré. K nebezpečným kombinacím patří například běžně dostupná látka paracetamol v případě, je-li užita ve vyšším množství k léčbě kocoviny. Pak může reálně hrozit až selhání funkce jater.
Uzavřený kruh
Lidé ale také sahají do lékárničky, aby se uklidnili, zahnali úzkost. K tomu slouží benzodiazepiny. Nebo aby mohli usnout. Na to jsou hypnotika. V případě těchto léků podle Michala Hojného platí, že jsou to dobří sluhové, ale zlí páni.
„Benzodiazepiny plní velmi dobře svou funkci při krátkodobé léčbě úzkostných stavů spojených třeba s nepříjemnými rodinnými situacemi. Stejně tak hypnotika velmi dobře pomohou k navození spánku třeba v nemocnici po chirurgickém výkonu, kdy pacient s ohledem na svůj stav nemůže usnout a kvalitně se vyspat,“říká Michal Hojný.
Nebezpečná je v obou zmíněných případech kombinace léku s alkoholem. Je zde i reálné riziko ovlivnění schopnosti řídit automobil a vykonávat další činnosti vy-
Test: trpíte závislostí na nějakém léku?
žadující zvýšenou pozornost. Především starší osoby se zpomalenou schopností zpracovávat a odbourávat léčiva mohou ospalost pociťovat i druhý den po podání léku. Což pak způsobí tradiční popolední útlum, při němž si člověk zdřímne, takže má logicky večer zase problém usnout, vezme si opět lék na spaní a kruh je uzavřen.
Tělo si rychle zvykne
Podle dalšího člena představenstva České lékárnické komory Stanislava Havlíčka je společným znakem těchto skupin léků vznik tolerance.
„To znamená, že si tělo na přísun zvykne a pro navození požadovaného účinku vyžaduje vyšší a vyšší dávku. I proto patří k základnímu doporučení užívat tyto léky spíše krátkodobě, v délce nepřesahující dva týdny. Rychlost vzniku tolerance nebo i případné závislosti je přitom pro každý z těchto léků různá,“upozorňuje doktor Havlíček.
Už po třech až čtyřech týdnech roste riziko vzniku tolerance a také se po náhlém vysazení mo- hou objevit dvě skupiny symptomů. U takzvaného rebound fenoménu se původní potíže vracejí, často s větší intenzitou. Nebo dochází k abstinenčnímu syndromu, kdy se objeví jiné potíže, způsobené závislostí – třes rukou, nespavost, žaludeční problémy, bolesti hlavy, deprese, psychózy. Oběma typům je možno předejít pomalým vysazením léku s postupným snižováním dávek.
Samoléčení jen odsud posud
Reklama nás bombarduje výzvami, že si máme na kdejaký zdravotní svízel opatřit nějaký volně prodejný lék. Avšak ani léky bez předpisu nemusejí být zcela bezpečné.
„Samoléčení je moderní přístup k léčbě banálních onemocnění. Souvisí s posilováním role pacienta v péči o jeho zdraví bez nutnosti návštěvy lékařské ambulance. Významnou roli poradce zde mají lékárníci. Když se léčíme sami, musíme respektovat hranici, za kterou by pacient již dále neměl postupovat, ale už by se měl svěřit do rukou lékaře,“připomíná Michal Hojný.
„Banální“onemocnění totiž může být signálem závažné nemoci. Na což by měl lékárník pacienta upozornit.
I vcelku zdravý člověk občas „zobne“nějaký medikament. Tu na povzbuzení při psychicky náročné práci, jindy po společensky nezvládnutém večeru, ženy třeba při bolestivé menstruaci. Je nutné si však hlídat, aby nám takto přijímané léky nepřerostly přes hlavu.
Bolest hlásí problém
Cítíme-li bolest, je to signál, že v těle není něco v pořádku. Část bolest tlumících přípravků je volně prodejná a jejich užívání s sebou nese rizika, o kterých by měl lékárník pacienta informovat. Mezi nejčastější léky proti bolestem a zánětům patří ibuprofen či diklofenak. Společné mají nežádoucí účinky především na sliznici zažívacího traktu. Způsobují pálení žáhy, žaludeční a dvanáctníkové vředy, případně také krvácení do zažívacího traktu. Nežádoucí účinky jsou zesilovány současným užíváním některých dalších léků, například široce užívaných kortikosteroidů, přípravků ředících krev, některých antidiabetik. „Pacienti užívající tyto léky by měli být o případných rizicích v lékárně informováni,“dodává magistr Hojný. Svá rizika mají dokonce i prostředky proti rýmě. „ Léky snižující otok nosní sliznice by neměly být užívány bez přerušení delší dobu než týden. Pak hrozí naopak riziko překrvení sliznice, které následně vyvolává její zduření, pacientům se hůř dýchá a pro usnadnění dýchání jsou nuceni dále užívat léky proti rýmě. Jejich dlouhodobou aplikací může dojít až k odumírání nosní sliznice.
Ptejte se lékárníka
Pokud lékárník vydává nový lék, je standardní se pacienta ptát, zda nemá doma některý zmedikamentů, jenž by mohl způsobit nežádoucí lékové interakce.
„Poměrně často se takovým dialogem dospěje k tomu, že pacienti užívají dva přípravky, které obsahují tutéž účinnou látku. Jejich dávka léku je tedy dvojnásobná,“líčí Michal Hojný.
A ještě doplňuje varování před léky z internetu, na kterém jsou právě například benzodiazepiny velmi žádány: „Je to nejlepší způsob, jak si zakoupit padělek s naprosto neznámým obsahem účinné látky.“