Fyzická aktivita je lepší než tablety
Léková závislost je častý problém. Z léků způsobují nejčastěji závislost „léky na uklidnění“ze skupiny benzodiazepinů a léky na spaní, říká dlouholetý bojovník proti závislostem jakéhokoli druhu, emeritní primář Psychiatrické nemocnice v pražských Bohnicích Karel Nešpor.
Léčba závislého může mít různou podobu. Nejjednodušší je své- pomoc. „Řekněme, že je někdo závislý na benzodiazepinech. Může postupně, třeba i hodně pomalu, snižovat denní dávku. Úzkosti, které se při tom objevují, se dají mírnit například fyzickou aktivitou, jógou a relaxačními technikami. Náladu dokáže projasnit i obyčejná procházka,“popisuje Karel Nešpor a dodává, že na jeho www.drnespor.eu najdou zájemci zdarma relaxační nahrávky i další tipy.
Když to nestačí, lze vyhledat ambulantní léčbu. Pokud ani ta nepřinese úspěch, přichází na řadu pobytové léčení. Při něm se využívá například skupinová terapie, cvičení, rozvoj různých zájmů.
Polospící vrah
Klíčovým znakem závislosti je zhoršené sebeovládání ve vztahu k příslušné látce. Člověk závislý na lécích na spaní je podle primáře Nešpora většinou užívá i během dne, třeba i před řízením auta. Polospící jedinec je ovšem potenciálním vrahem a sebevrahem.
Aby se stal člověk závislým, musí se ke „svým“lékům nějak dostat. Pokud u něj jeho lékař závislost odhalí, dál by mu je neměl předepisovat. „Může se ale také stát, že nemocný lékaři tvrdí, že mu jiné léky nezabírají, a vyžaduje ty návykové. Nebo při jejich shánění obchází lékařů víc, až někde uspěje,“popisuje doktor Nešpor.
Člověka ale mohou ohrozit i léky, které nepůsobí závislost. „Léky proti bolestem, které se dostanou v lékárně bez předpisu, závislost nevyvolávají. Ale když je někdo smíchá s alkoholem, může si způsobit vnitřní krvácení nebo poškodit játra,“varuje Karel Nešpor.
Týdny i měsíce odvykání
Je to možná paradoxní. Člověk se stává závislým na lécích a odvyká si od nich opět s využitím léků. „Léky jsou důležité ke zvládnutí odvykacího stavu, jestliže pacient užíval hodně vysoké dávky. Je také možné postupně nahradit návykový lék nějakým nenávykovým. To se ale snadněji řekne, než udělá. Z dlouhodobého hlediska jsou klíčové nelékové způsoby, jak mírnit úzkost. Patří sem psychoterapie, relaxace, různá cvičení a podobně,“pokračuje Karel Nešpor.
Odvykací stav po terapeutických, tedy běžných dávkách léků může provázet třes, nevolnost, bušení srdce, neklid, bolesti hlavy, nespavost, malátnost nebo slabost, obavy z budoucnosti a podobně. Může to trvat týdny i měsíce.
Nejlepší je spát zadarmo
Léky vázané lékařským předpisem se bohužel celkem snadno dostávají na černý trh. „Možná si také někteří lékaři plně neuvědomují rizika návykových léků. Třeba benzodiazepiny by se neměly podávat déle než jeden měsíc. Citoval bych jednoho našeho bývalého pacienta: Nejlepší je spát zadarmo!“říká emeritní primář Nešpor.
Závislost samozřejmě nehrozí, pokud nás bolí hlava po probděné noci, kterou vyplnila přehnaná práce, a vezmeme si prášek proti bolesti. Nebo je lepší nechat pracovat organismus i za cenu delších bolestí a chemii zcela vyne- chat? Ani jedno, ani druhé není správné, říká Karel Nešpor. Práce po probdělé noci totiž bývá k ničemu a v některých zaměstnáních je vysloveně nebezpečná.
Nestor boje proti závislostem řeší například rýmu pitím většího množství vody, dá si trochu čerstvého zázvoru do čaje, a „předepíše“si teplo a odpočinek.
„Asi bych si zacvičil také lví grimasu, což je legračně vypadající, ale užitečný jógový cvik. Bolest hlavy není nemoc, ale příznak a často i užitečné varování. Mohlo ji vyvolat například přetěžování krční páteře, stres, nachlazení. Možná bych si nahřál šíji, pak ji lehce namasíroval zahřátými dlaněmi, opatrně rozcvičil krk a držel se v teple. Kdyby to nešlo, vzal bych si ven na krk teplou šálu,“uzavírá Karel Nešpor.
Alkohol, drogy, povzbuzující léky. Závislost na nich je velmi podobná, protože působí na náš mozek stejně.