Dobrý úmysl, který nezůstal nepotrestán

Němci to nemysleli špatně. Kurátor Adam Szymczyk přišel s nápadem, jak dokonale změnit lety prověřenou prestižní přehlídku současného umění Documenta, která se koná zhruba každých pět let v hesenském Kasselu. Poprvé v historii se přesunula část přehlídky, v pořadí už čtrnácté, do zahraničí. Tento měsíc se návštěvníkům otevřely výstavní prostory v řeckých Aténách. Téma přehlídky? Na 160 umělců představilo díla, která se nějak vyjadřovala k imigraci, národní identitě či finanční krizi. Tedy věcem, které vesměs znají Řekové hodně zblízka.

Mělo to být vstřícné gesto, které zboří nedůvěru a vzájemné předsudky mezi Němci a Řeky. Berlín otevřel peněžen-

ORBIS UNUS

ku a výstavu z velké části finančně zajistil. Zchudlé Atény přispět nemohly, takže zbytek rozpočtu má pokrýt vstupné a soukromí sponzoři. Aténská část výstavy potrvá do 16. července. Druhá část v německém Kasselu zahajuje 10. června.

Velká očekávání se však zatím nenaplnila. Věci nabraly vlastní nečekanou dynamiku.

Namísto vděku létají na adresu německých organizátorů obvinění z „kulturního imperialismu“. Mnozí Řekové stále nemohou Němcům zapomenout, že stáli v čele unijních snah diktujících helénské zemi tvrdé úsporné škrty. Snaha pojmout uměleckou přehlídku jako zdařilou ukázku projekce německého kulturního vlivu do zahraničí se tak zčásti minula účinkem.

Němečtí umělci zase mají obavy, že prestižní Documenta ztrácí svůj rozpoznatelný rukopis. Atmosféra houstne. Hanno Rautenberg, umělecký kritik prestižního týdeníku Die Zeit, napsal, že velkoryse pojatá akce přinesla rozčarování oběma stranám. Řečtí umělci připouštějí, že přehlídka připoutala pozornost k vibrantní aténské scéně a zviditelnila tamní galerie. Kritizují ale minimální zastoupení řeckých výtvarníků, kteří jsou zastíněni „etnickým“uměním od Nového Zélandu až po Laponsko. Šestačtyřicetiletý kurátor Szymczyk si jen hořce posteskl, že „žádný dobrý úmysl nemůže zůstat nepotrestán“.