Výzkumníky trápí byrokracie
PRAHA Přemíra papírování, kontrol, výkazů a nejednoznačný výklad pravidel. To sužuje život českým vědcům a výzkumníkům, kteří kvůli tomu nemají tolik času na samotné bádání a objevy.
Takové výtky – ale i náznaky možného řešení – zaznívaly včera na odborné konferenci Byrokratizace vědy, kterou uspořádaly LN.
„Podíl administrativních činností z roku na rok narůstá, což jde na úkor vědy a výzkumu,“řekla v úvodu Eva Zažímalová, nová předsedkyně Akademie věd. Vážným problémem, který pojmenovávali i další řečníci, je zdejší nastavení poměru institucionálních (stálých) peněz a účelového financování (grantů, dotací). Některé ústavy mají v rozpočtu jen pětinu jistou, ale o značný podíl musejí v projektech stále soutěžit. „Chcete-li dělat dobrou vědu, potřebujete stabilitu,“řekla profesorka Zažímalová.
„Je pravda, že administrativy přibylo, ale také se za patnáct let zdvojnásobil objem peněz,“uvedl Arnošt Marks, náměstek vicepremiéra Pavla Bělobrádka. Z nějakých patnácti miliard korun na počátku 21. století dává dnes stát do vědy a výzkumu přes třicetmiliard. Situaci v „administraci“peněz dle Markse ještě navíc zkomplikovaly strukturální fondy, přičemž se tím řada domácích institucí „inspirovala“a přenesla další kus byrokracie do systému...
Východ Evropy? Černá skříňka
Tomáš Vyhnánek, náměstek ministra financí, dodal, že Evropská komise vyžaduje ujištění, jak bude s penězi naloženo. I proto plynoucí desetimiliardy důsledně kontroluje, zvláště na východě Evropy, kterou brala za „černou skříňku“. To, že se k příjemcům – dokonce i ve vědě – a priori přistupuje tak, aby dotace nevykradli, řadě badatelů vadí. Práce by měla být založena na důvěře, nikoliv peskování, zdůraznil Luděk Knorr z Technologické agentury ČR, podle nějž by poskytovatelé podpory neměli být pouze zdrojem peněz, ale také partnerem v řešení.
Zlepšování v rámci legislativních možností přislíbila i předsedkyně Grantové agentury ČR Ali- ce Valkárová, kterou několik vědců vyzývalo k přenositelnosti grantů na jinou instituci.
Radek Zbořil, ředitel olomouckého střediska RCPTM, dokonce nabídl náměty k potlačení byrokracie: například zřízení centrální evidence žadatelů, aby ústavy a školy nemusely stále znovu pro jiné subjekty vyplňovat stejná data. Hodně by pomohlo i kvalitní zpracování výzev k čerpání, aby se pak nevršily chyby a stížnosti.
Jako rudá nit se konferencí táhla kritika ministerstva školství, které v aktuálním operačním programu (OP VVV) mění pravidla za pochodu či nezvládá hodnocení. Zástupci resortu i přes opakované pozvání nepřišli. Kdyby tak učinili, mohli si poslechnout Luďka Hanáčka, partnera společnosti Deloitte, který zmínil největší problém, který v prostředí vidí firmy: jde o daňovou nejistotu a protiřečící si pravidla. A to třeba i v jedné a té samé příručce.