Energie ovládající prostor
Richard Konvička patří ke generaci, která studovala a nastupovala na scénu v nelehkých osmdesátých letech, kdy až na řídké případy nebylo možné svobodně vystavovat v oficiálních muzeích a galeriích. Přesto však právě tehdy vyrostla řada zajímavých umělců, jejichž tvorba se pak vyvíjela různými směry. V dalších letech, tedy po skončení totalitního režimu, se významně včlenila do celkových souvislostí a dnes je součástí stálých expozic předních sbírek.
Tvorba Richarda Konvičky vyrůstá z odkazu české i světové moderny, navazuje především na Sku- pinu 42, na malíře Františka Hudečka a Františka Grosse. S Hudečkem ho spojuje okouzlení nočním městem, s Grossem výtvarná zkratka, s níž dovede působivě vyjádřit své představy. Podstatné je pro něj i poznání dějin umění, za výstavami některých osobností moderního umění cestuje i do zahraničí. Nepřímo ho inspirují svými lidskými postoji i krajním soustředěním na svou uměleckou práci.
Největší význam pro něj samozřejmě mají vlastní prožitky vycházející z pozorného vnímání světa, který nás obklopuje. V raném období byl pro něj důležitý půlroční pobyt v New Yorku, kte- rý na něj zapůsobil svou nevyčerpatelnou energií a který nadlouho ovlivnil jeho cestu. Konvička užívá jednoduché a přitom výrazné znaky a symboly, které se často v různých variantách opakují. Umí vyjádřit energii ovládající obrazový prostor. Ten ztvárňuje se všemi silokřivkami, které jím prostupují, které ho rozdělují a protínají. Jeho obrazy prostupuje napětí, ale přitom mají vyváženou kompozici. Dokáže vystupňovat výraz ostrými barevnými kontrasty a ráznými tahy štětce. Obrazy i kresby mají jasně a přitom volně odstupňovaný rytmus. Malíř často užívá určitá písmena nebo čísla, která v jeho malbě ztrácejí původní význam a nabývají skrytého obsahu a přirozeně i nové estetické hodnoty.
Někdy je jeho malba výrazně expresivní, prostupují se v ní ostrá gesta, jindy směřuje k až svým způsobem minimalistickému projevu, v němž je sdělení vyjádřené co nejúsporněji. Pro jeho tvorbu jsou důležité kresby, kterým se takřka každodenně věnuje. Na nich můžeme sledovat, jak se jednotlivá témata vyvíjejí a také jak se s ubíhajícím časem proměňuje autorův výtvarný názor. Richard Konvička patří k umělcům, kteří každý den systematicky a soustředěně pracují. Tedy v jeho případě spíš každou noc, někdy totiž kreslí či maluje až do časných ranních hodin, protože ho v té době nemůže nic a nikdo rušit.
Každý obraz potřebuje svůj prostor
Konvička pracuje s výraznými gesty, takže je vždy nutné jeho obrazy instalovat v dostatečných odstupech, aby si nekonkurovaly, aby mohly přirozeně a naplno vyznít. Každý obraz potřebuje svůj prostor, každý snese jen přesně volené sousedství. Přitom je nezbytné z nich vytvořit celky, ve kterých se rozvíjejí určitá témata.
Současná výstava zahrnuje tvorbu od přelomu tisíciletí, ale představuje samozřejmě jen zlomek toho, co mimořádně plodný malíř za toto období stihl. Naštěstí však vždy po určité době mívá v některé z významných institucí rozsáhlejší výstavu (Galerie umění v Karlových Varech, České muzeum výtvarných umění, Galerie U Bílého jednorožce v Klatovech, Topičův salón v Praze, Galerie Caesar v Olomouci…).
Malíř vystavuje v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích obrazy z posledních šestnácti let. Jde samozřejmě jen o výběr, ale lze si z něj udělat jasnou představu o tom, kolik energie do nich vkládá a jakým směrem se jeho tvorba ubírá.
Richard Konvička: Elektrický chodec
Autor je historik umění