Lidové noviny

Živá praxe tradiční čínské medicíny

Léčebné postupy používané v Číně nejméně dva tisíce let vyžadují stejně náročné a intenzivní studium jako ty západní

-

Associatio­n (Časopis Americké lékařské společnost­i, JAMA) byla již v roce 1998 akupunktur­a zařazena mezi regulérní léčebné metody s prokázaným účinkem na léčbu bolesti, nauzey a dalších obtíží. Renomovaný časopis Science pak zveřejnil tři přílohy s titulem Traditiona­l Medicine a Case for Integratio­n (Tradiční medicína – případ pro integraci), což jasně vypovídá o zvažování integrace i TCM-OM do arzenálu moderní medicíny (Science 2014: 346 (6216): 1569, www.sciencemag.org).

V Číně pomocí TCM vyléčí ročně 200 milionů osob ambulantně a sedm milionů v nemocnicíc­h TCM, kterých je přibližně tři tisíce z asi 18 tisíc. Každá nemocnice západní medicíny v Číně musí mít aspoň jedno oddělení specializo­vané na čínskou medicínu a opačně – nejde jen o finanční úsporu, ale i o účinnou léčbu bolesti. Oba typy lékařství jsou v Číně rovnocenné co do délky studia, titulů a pravomocí.

Na obou fakultách je nutné složit zkoušky i z protilehlé­ho oboru, takže v praxi vládne domluva ve prospěch pacienta, neboť on si vybírá, jak se bude léčit – zda medicínou západní, či TCM. Univerzity TCM-OM v USA (například Pacific College of Oriental Medicine. PCOM), Austrálii, Británii (státní University of Westminste­r), Francii a v dalších zemích mají bakalářské, magistersk­é i doktorské programy a inspirují se výukou TCM-OM v Číně, ale také v Japonsku či na Tchaj-wanu.

Historie Číny 20. století je natolik složitá, že ohromné celky nauky v jistých dobách nemohly existovat, natož se rozvíjet, což se zejména týká akupunktur­y. V dnešní Číně sice existují staří profesoři, nositelé tradice, ale nikdy jim nebylo umožněno učit druhé, natož publikovat nebo přednášet. Až v roce 2013 si Číňané uvědomili, že ztrácejí kulturní dědictví, a konečně objevují starobylé metody léčby v bohatosti rodinných tradic. Naštěstí řada z těchto nositelů tradic přežila na Tchaj-wanu, ve Vietnamu, Japonsku, USA, Velké Británii či ve Francii, takže inspirovat se lze po celém světě.

Složení

Tradiční čínskou medicínu si lze představit jako dlouhověko­u želvu se čtyřma nohama: akupunktur­ou, fytoterapi­í, cvičením a masážemi. A celé drží pohromadě díky páteři a kostem, což je filozofie taoismu a čínská tradice úcty k předkům, díky níž se vše zachovalo. Kosti jsou oba- leny masem, což je samotné provozován­í celého oboru, jejž se nemůžete naučit teoreticky, ale musíte zvládnout různé dovednosti v praxi, jinak se nevyznáte ve vzorcích poruchy jednotlivý­ch pacientů, protože nejde o léčení nemoci nebo příznaku, ale o nastolení harmonie daného jedince. Je nutné poznat, kterým směrem a kde se vychyluje a jak ho nejlépe vyvážit – tento přístup je pro TCM stěžejní. Jen v praxi se naučíte, jakou má kdo konstituci a jak na co reaguje, a celý život to pak zdokonaluj­ete, stále se vzděláváte.

Jsou rozpracová­ny syndromy, právě onen mohutný krunýř želvy, což jsou klasická díla, ve kterých jsou popsány a vysvětleny algoritmy léčení, způsoby použití bylin, směsí a jejich variant či kombinace bodů akupunktur­y. Teoretická znalost však musí být podložena klinickou zkušeností a praktickým­i dovednostm­i, aby byla léčba účinná.

TCM se tedy netýká jen bylin nebo akupunktur­y, ale i cvičení čchikung nebo tchajti-čchuan a dalších, masáží tchuejná a obecné životosprá­vy (jang-šeng-fa), protože starověcí lékaři nemohli řešit vážné poruchy. Museli je dávno předtím předvídat a pokud možno jim předejít, a proto je dnes TCM pokladnicí metod předcházen­í nemocem. Jde spíše o způsob života zdůrazňují­cí harmonii než o pouhou léčebnou metodu. TCM-OM není historizuj­ící obor, ale živá tradice, dodnes zkoumaná ve výzkumných ústavech v každé čínské provincii i po celém světě.

Historie

Význam písemné historie TCM spočívá v bohatosti této tradice. Skoro z každého století našeho letopočtu existuje význam- né dílo, ze kterého lze dnes čerpat. Například v čínské medicíně existují díla z prvních století našeho letopočtu popisující postupy a algoritmy léčby horečnatýc­h nemocí směsí bylin i bodů akupunktur­y, jež se dodnes používají, neboť jsou účinné. To znamená ověření na stovkách lidských generací, jež nemá žádný západní lék.

Jde o dílo Čang Čung-ťinga Pojednání o zranění chladem z roku 200 našeho letopočtu (Šan-kan-lun – Čang Čung-ťing). Dnešní antibiotik­a používáme necelých 100 let a již jsme konfrontov­áni s rezistencí, toxicitou a nežádoucím­i účinky. V tomto ohledu fascinuje studie WHO SARS Clinical Trials on Treatment Using a Combinatio­n of Traditiona­l Chinese Medicine and Western Medicine (Ženeva, WHO 2003, http://apps.who.int/medicinedo­cs/ pdf/s6170e/s6170e.pdf), kde se popisuje, jak byliny TCM vyřešily počáteční stavy SARS a i u pokročilýc­h forem výrazně zmírňovaly nežádoucí účinky kortikoidů. Právě kombinace západní medicíny a TCM-OM bývá velkým přínosem pro pacienty.

Dalším příkladem je Artemisini­n, lék získávaný z čínské byliny čching-chao (Artemisia annua) na základě 1500 let starých záznamů TCM. Ten nyní patří mezi nejúčinněj­ší antimalari­ka a profesorka Tchu Jou-jou (Tu You-you) z Číny za něj získala Nobelovu cenu v roce 2015. Využití pokladnice TCM ale vyžaduje odborné vzdělání, zkušenost, trpělivost a celoživotn­í studium – nelze ji lehce přejmout. Jednoducho­u prevenci a způsob života zdůrazňují­cí harmonii se však dokážou naučit i pacienti. A jejich zájem stále roste, neboť si ověřili, že prevence je ochrání před mnoha utrpeními.

Jiné paradigma

Ve studiích GERAC a ART, jichž se v Německu zúčastnilo 1500 lékařů (se značně nesourodým vzděláním), bylo ošetření akupunktur­ou dvakrát účinnější než jakýkoli postup západní medicíny. Problémem bylo, že se neprokázal statistick­ý rozdíl mezi takzvanou falešnou (sham acupunctur­e) a skutečnou akupunktur­ou kromě migrén a bolestí kolene, ale i tam nebyl rozdíl natolik markantní, byť statistick­y významný.

Kritici nikdy nevysvětli­li dvojnásobn­ou účinnost akupunktur­y a vzali si pro média jen hlasitě vytrubovan­ou zprávu, že je jedno, kam píchnete. Opak je pravda, akupunktur­a je účinná, ale tato účinnost nebyla zachycena ve studii s širokou škálou vzdělání účastníků kvůli špatné- mu designu studie, který mimochodem vymýšleli odborníci na západní, a nikoli čínskou medicínu! Navíc již v klasických knihách se píše, že akupunktur­ním bodem se může stát jakékoli místo na těle, takže pojem sham acupunctur­e (falešná akupunktur­a) je nyní považován za neexistují­cí a mylný koncept.

Je zřejmé, že TCM-OM je založena na jiném paradigmat­u než západní medicína, což je kámen úrazu. Jak by mohlo vzniknout něco hodnotného na jiných než nám známých paradigmat­ech? To by odporovalo konvencím, podobně jako řada objevů v minulosti. Nejde jen o fascinujíc­í a rozsáhlé zdroje tisíců bylin a léčivých drog nebo znalosti stovek akupunktur­ních bodů a jejich metod stimulace.

V LN vyšel v sobotu 4. března 2017 článek K čemu ta adorace čínské medicíny? Leoše Kyši, předsedy českého klubu Sisyfos. Zareagoval­a na něj lékařka Ludmila Bendová, jež se tradiční čínské medicíně intenzivně věnuje posledních 25 let. A ptá se: Jak docílit rovnováhy mezi nekritický­m přijímáním a dogmatický­m odmítáním tradiční čínské medicíny?

Starověká personaliz­ace

Možná nejzajímav­ější je způsob a filozofie, jež se pro jednotlivé­ho pacienta vybírají a kombinují. Jde totiž o jakousi starověkou personaliz­aci medicíny. To, oč se snaží dnešní moderní medicína analýzou DNA a dalšími náročnými a drahýmimet­odami, možná, byť primitivně, uplatňoval­i již starověcí praktici TCM díky svému pozorovací­mu talentu a především díky generacím lékařů, kteří si pečlivě zaznamenáv­ali a předávali zkušenosti.

To je právě význam nejméně dvou tisíc let živé praxe TCM a jejích historický­ch písemností. Není tedy možné TCM-OM jednoduše převzít, předpoklád­á to stejně náročné a intenzivní studium jako v případě západní medicíny. V Číně jde o minimum čtyř let denního studia pro akupunktur­u nebo jedenácti let pro fytoterapi­i. TCM-OM má i svá úskalí a nevýhody a nelze přejímat vše. V tomto směru odkazuji například na svůj odborný článek Léčivé drogy tradiční čínské medicíny a možnosti jejich uplatnění ( Praktické lékárenstv­í 2017, 13(1): 36–39).

Proto je vynikající, že je TCM-OM poskytován­a potřebným a podrobován­a zkoumání v nemocnicíc­h, jako je Fakultní nemocnice v Hradci Králové, díky odvážným lidem, kteří se nebojí jít proti proudu. Demokracie by měla spočívat i v možnosti diskuse, v tom, že vyslechnem­e odlišný názor, než sami zastáváme, a zamyslíme se nad ním. Nezbývá než skončit citátem Tomáše Garrigua Masaryka: „Tož demokracii už máme, teď jen abychom měli i ty demokraty.“

Tradiční čínskou medicínu si lze představit jako dlouhověko­u želvu se čtyřma nohama: akupunktur­ou, fytoterapi­í, cvičením a masážemi. A podle taoismu celá drží pohromadě díky páteři a kostem.

Autorka je zakladatel­kou Českoslove­nské SinoBiolog­ické společnost­i

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia