Kandidáti se letos vybírali těžko

Volby provázela zvýšená bezpečnostní opatření Po zveřejnění prvních čísel se střetli demonstranti s policií na náměstí Bastily

Devětatřicetiletý bývalý ministr hospodářství byl volbou číslo jedna i pro dalšího důchodce, který se představil jako Alain.

Naopak mladší lidé častěji jmenovali krajně levicového politika Jeana-Luca Mélenchona nebo vítěze socialistických primárek Benoita Hamona, stejně jako knižní redaktorka Laura: „Letos jsem si vybírala jen těžko. V posledních volbách jsem takticky volila Françoise Hollanda, ten mě ale zklamal. Nyní tedy Hamona – je mezi socialisty novátorem, má chuťměnit společnost a neříká jen to, co lidi chtějí slyšet,“míní mladá žena.

Velkým tématem voleb byla i volební účast, která je podle politologů tradičně slabší u voličů levice. V pět hodin odpoledne dosahovala 69 procent, tedy asi o procento méně než v roce 2012.

Francouzská média informovala o některých iniciativách, které se snažily účast zvýšit – například v Bretani nabízeli taxikáři zdarma odvoz k volebním místnostem starším lidem, jinde se takto angažovali dobrovolníci s vlast-

Francouzské hlasování, které určí příštího prezidenta, bude pokračovat druhým kolem 7. května.

Vzápětí, v červnu, čekají Francii volby parlamentní, které rozhodnou o tom, jak pevnou pozici a podporu bude mít příští nájemník Elysejského paláce.

Další ostře sledované volby Evropu čekají 14. května, kdy budou hlasovat Němci v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Bude to důležitý test voličských nálad před celoněmeckými volbami.

Samotné volby do Spolkového sněmu se uskuteční 24. září. Jsou vnímány jako důležitý test pro kancléřku Angelu Merkelovou.

ními auty. Hromadné ignorování voleb, jehož se obávali mnozí pozorovatelé, tedy až tolik nenastalo. Důležitost hlasování si přitom uvědomoval celý svět – dva ze čtyř hlavních kandidátů se netajili svým přáním dělat si politiku po svém a nehledět na své evropské partnery.

V některých volebních místnostech se ale stály i fronty – třeba v 15. pařížském obvodu, bohaté čtvrti na jihu města. Právě tam shromáždili své tábory dva z hlavních favoritů – liberál Macron a konzervativec François Fillon. Na radnici v době návštěvy LN čekala asi třicetimetrová fronta.

Nechtěná Trumpova podpora

„Kandidáti? No, ušlo to. Vybral jsem si Macrona, považuji ho za nejčestnějšího,“svěřil se mladý vědec Guillaume s upozorněním na Fillonovu aféru s podezřelým zaměstnáváním jeho ženy. Zatímco právě Fillon odvolil v Paříži, Macron v doprovodu své manželky Brigitte ve městě Touquet v severofrancouzském regionu Pas-de-Calais.

Právě tento kraj je přitom pokládaný za jednu z voličských bašt nacionalistky Marine Le Penové. Tu v minulém týdnu nepřímo podpořil americký prezident Donald Trump, který ve svém včerejším tweetu označil fran- couzské volby za „velice zajímavé“.

Z jeho podpory ale Le Penová zřejmě radost neměla – 80 procent Francouzů se o něm vyjadřuje negativně a šéfka Národní fronty, která v lednu Trumpovi jako jedna z prvních gratulovala ke zvolení, o něm v kampani zcela přestala mluvit. Trump sice zastupuje podobný styl politiky jako ona, pro Francouze je ale v první řadě americkým prezidentem a Spojené státy nejsou mezi mnohými Francouzi právě oblíbenou zemí.

Po teroristickém útoku na Champs-Élysées povolala vláda na ostrahu voleb na 50 tisíc policistů, kteří doplnili nynější stavy. I přes všechny obavy ale hlasování probíhalo v klidu a policisté nebyli u LN navštívených volebních místností vidět.

Jediný incident hlásilo východofrancouzské město Besançon, kde úřady ráno krátce evakuovaly dvě volební místnosti. Asi padesát metrů od nich totiž zaparkoval vůz, v němž byla vidět puška a před přicházející hlídkou z něj utekli dva muži. Policie ale krátce nato oznámila, že nešlo o terorismus, a volební místnosti se zakrátko opět otevřely.

Zvýšená bezpečnostní opatření byla znát ve volebních štábech – akreditovaní novináři procházeli nejméně pěti kontrolami, třikrát z toho prohlíželi pracovníci ostrahy obsah tašek.

Vůbec první odhady výsledků se pak dozvěděli ze zahraničí: francouzská média měla přísný zákaz zveřejňovat jakékoliv odhady před osmou hodinou večerní, kdy se uzavřela poslední volební místa. Za porušení jim hrozila pokuta 75 tisíc eur, první odhady výsledků tak přinesla média ze sousední Belgie.

Krátce po zveřejnění výsledků voleb se sešly stovky mladých demonstrantů na pařížském náměstí Bastily. Zjevně krajně levicově orientovaní protestující a antifašisté se pustili do potyček s policií. Tři osoby byly zadrženy. Povolány byly početné pořádkové síly, které zastavily provoz před budovou slavné opery Bastille. Ohlasy a aktuální dění sledujte na www.lidovky.cz