Sovětské chruščovky padnou k zemi
Pýcha éry SSSR
Miliony lidí se dají do pohybu. Ruský „kulový blesk“se může stát největším stěhováním městského obyvatelstva nevyvolaným válkou či živelní katastrofou v historii. Chruščovkám, pýše sovětského stavebnictví, minulý týden ve Státní dumě poprvé zazvonila hrana.
MOSKVA/PRAHA Když se letos 21. února sešel starosta Moskvy Sergej Sobjanin s prezidentem Vladimirem Putinem, nikdo nečekal, že tohle jednání vejde do dějin. Jeho výsledkem bylo rozhodnutí zbavit Moskvu jednoho z jejích symbolů – chruščovek. Pětipatrové převážně panelové domy představují desetinu z celkového obytného fondu ruské metropole.
Minulý týden pak pro zákon o renovaci bytového fondu vMoskvě zvedlo ruku 397 poslanců ruské Státní dumy. Proti byli čtyři, jeden se zdržel.
Strach ze sídlišť na okraji
Projekt demolice 25 milionů metrů čtverečních obytné plochy je akce obrovských, ruských rozměrů a nedozírných důsledků. V první fázi se má týkat jen Moskvy, kde se bude stěhovat „do nového“1,6 milionu obyvatel malých a tmavých bytů. Poté by měli na řadu přijít obyvatelé chruščovek v dalších ruských městech. V některých ale tzv. pjatietažky (pětipatrovky) tvoří až 80 procent z celkového bytového fondu. Znamená to, že by tak vznikla úplně nová města – pokud na to ovšem někdo v Rusku bude mít dostatek finančních prostředků.
Většina obyvatel chruščovek už dlouho touží po novém bydlení. Jenže teď, když se mají začít pomalu balit, jsou najednou za své staré, temné byty titěrných rozměrů odhodláni bojovat. Nejde totiž jen o modernizaci bytového fondu. Je to zásah do ruské historie, do milionů lidských osudů. Lidé, kteří se od 50. let minulého století stěhovali do chruščovek z dřevěných baráků bez tekoucí vody a elektřiny, nebo z tzv. komunalek, kde každá i se- bepočetnější rodina obývala jen jednu místnost, se teď bojí, že je chtějí zbavit historické paměti a přestěhují do anonymních sídlišť desítky kilometrů od centra.
Úřady občany ujišťují, že budou brát ohled na mínění každého. Jenže pro případ, že by se většina obyvatel pětipatrovek vyslovila proti přestěhování, duma právě schvaluje zákon, který umožní vůli občanů ignorovat. I když je od divoké privatizace z 90. let většina bytů v soukromém vlastnictví, vždy je možné odvolat se na havarijní stav domu.
Zbourané vzpomínky
Panely chruščovek sice nerespektují pravé úhly, interiéry jsou protkané cestičkami vyšlapanými armádami švábů, přesto tyto
V roce 1954 předložil tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov nejpompéznější stavební plán sovětské epochy, který měl vyřešit bytový problém milionů sovětských občanů.
Po něm pojmenované domy měly byty se stropy vysokými maximálně 2,7 metru. Dvoupokojový byt nebyl větší než 22 metrů čtverečních.
Zvláštností je okno mezi kuchyní a koupelnou, o jehož účelu panují dodnes dohady. Mohlo sloužit při vypínání elektřiny jako zdroj světla či mírnit pocit stísněnosti temných prostor.
domy představují celou kapitolu ruských dějin: sovětskou, poválečnou, plnou hrdosti, očekávání a socialistického entuziasmu.
Podle Jurije Bolotova, bývalého šéfredaktora časopisu The Village o životě vmegapolisech, prošlo byty v chruščovkách 127 milionů sovětských občanů. To je skoro polovina všech obyvatel SSSR. Jak uvedl novinář Pavel Lobkov, většina z nich by bez chruščovek dál musela praktikovat „sex za hadrovou plentou“.
Osm tisíc obytných domů postavených v 60. letech minulého století v Moskvě je architektonickým archaismem. Jenže emoce nechodí ruku v ruce s logikou. Ti, kteří v nich prožili své nelehké životy, s jejich zbouráním přijdou i o vzpomínky na chvíle, jež pokryty dostatečnou náplavou času vypadají jako veskrze šťastné.