Předlužené dědictví je noční můra

Dědictví v novém

Nový občanský zákoník kompletně překopal právní úpravu, podle které se v Česku dědí. Ani po třech letech se právníci neshodnou na využitelnosti některých nových institutů. Podle notářů i soudců tak lidé nakonec obvykle sahají k osvědčeným institutům, zejména závětím.

Namísto třicítky paragrafů ve „starém“občanském zákoníku dědění v Česku od roku 2014 upravuje 245 paragrafů nového občanského zákoníku. Při přijímání kodexu zněla kritika, že nová úprava dědického práva je zbytečně rozsáhlá a nesmyslně složitá. Ani po třech letech její účinnosti se experti neshodnou, zda šlo o změnu k lepšímu.

„Velké pasáže nového dědického práva se v praxi vůbec nepoužívají,“uvedl emeritní benešovský notář Martin Šešina na sympoziu o dědickém právu v rámci projektu Pražské právnické jaro. „Jde například o instituty zcizení dědictví, dědické smlouvy či svěřenského nástupnictví. Když se lidem nové instituty vysvětlí, obvykle je to odradí,“dodal Šešina, jenž i dnes v notářství působí.

Praktici se shodují v tom, že na dědické smlouvy si zatím lidé příliš nezvykli. „Ptají se po nich, ale když zájemcům podrobně vysvětlíme, v čem spočívají, často o ně ztratí zájem. Nejvýznamnějším omezením je skutečnost, že dědickou smlouvu je možné pořídit jen o třech čtvrtinách majetku,“řekl LN Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR.

„Notáři se v podstatě snaží přivést lidi k osvědčeným institutům. Zjevným trendem je pak rostoucí počet závětí sepisovaných notáři,“dodává Šešina.

Tato slova potvrzuje i pohled do statistik. Za rok 2016 notáři sepsali jen 144 dědických smluv, nových závětí přitom vypracovali více než 19 tisíc. Počet posledních vůlí přitom v posledních letech strmě narostl. Před účinností nového občanského zákoníku notáři ročně sepsali přibližně 12 ti- síc takzvaných pořízení pro případ smrti, což jsou převážně závěti. V roce 2014, kdy nabyl kodex účinnosti, jich bylo 17 tisíc a loni už takřka 20 tisíc. „Lidé mají větší volnost v nakládání se svým majetkem a do závěti mohou lépe promítnout svou vůli,“zdůvodňuje nárůst Neubauer.

To však může mít i odvrácenou stranu, podle advokátky Daniely Kovářové nové dědické právo přeje jízlivým zůstavitelům. „Umožňuje například obcházet přísné zákonné podmínky vydědění,“upozorňuje na jednu z novinek, kterou sice považuje za rozumnou, ale mohla by leckoho nemile překvapit. Snížil se totiž podíl nepominutelných dědiců, tedy potomků zesnulého. „Pokud sepíšete závěť a některého z nich v ní opome- nete, náleží mu pouze takzvaný povinný díl. Jenže ten není příliš velký a nově to je jen peněžitá pohledávka, nikoli podíl na každé věci v dědictví. Opomenutý potomek vůbec není účastníkem dědického řízení. Má jen pohledávku, kterou si řeší po skončení řízení proti dědicům. Pokud mu nezaplatí dobrovolně, musí se s nimi soudit,“líčí Neubauer.

Notáře trápí zadlužení lidé

„Velkým problémem je pro notáře rostoucí zadluženost obyvatelstva. Stále přibývá lidí, kteří umírají s vysokými dluhy v exekuci či insolvenci,“míní Martin Šešina. Řada expertů na sympoziu přitom upozorňovala na problematickou konstrukci nové právní úpravy. „Dříve to bylo tak, že dědic odpovídal za dluhy zůstavitele jen do výše ceny nabytého dědictví. Dnes už to bohužel neplatí a jediný způsob, jak může dědic ochránit svůj vlastní majetek před zůstavitelovými věřiteli, je uplatnění výhrady soupisu majetku zůstavitele,“říká Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu. Při projednávání pozůstalosti je proto prozíravé tuto výhradu uplatnit prakticky vždy. „Nikdy nemůžete vědět, jaký dluhový kostlivec vypadne ze skříně,“dodává Fiala.

Jenže zdědit předluženou pozůstalost je i tak pro dědice velký problém, a to i když výhradu soupisu uplatnil. „Je to vlastně likvidace pozůstalosti, za kterou odpovídá dědic. Je to tak složité, že se toho obávají i zkušení a renomovaní advokáti,“řekl na sympoziu

Nový občanský zákoník od roku 2014 rozšířil možnosti při pořízení pro případ smrti. Lidé mají větší volnost rozhodnout o tom, co se s jejich majetkem stane po smrti, hlavně díky zmenšení povinných dílů nepominutelných dědiců (tedy potomků zůstavitele).

Nově je možné například zřídit odkaz, stanovit podmínky nebo nastavit složité mechanismy svěřenského nástupnictví nebo náhradnictví. Novým institutem je také dědická smlouva.

Podle statistik Notářské komory ČR zájem o sepsání poslední vůle od účinnosti nového kodexu stoupl o 60 procent.

Ljubomír Drápal, předseda Krajského soudu v Praze.

Pokud má člověk pochybnosti, může být výhodnější dědictví odmítnout. A nechce-li jej vůbec nikdo, připadne jako odúmrť státu. Každoročně je takových případů zhruba 1500, uvádí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který má tuto agendu na starosti. Počet odúmrtí mírně poklesl po roce 2014, kdy nový občanský zákoník zvýšil počet dědických tříd rozšířil ze čtyř na šest. Pokud tedy zemřelý nezanechá závěť, dědit nově mohou například i sestřenice či bratranci.

Dědění se věnuje také aktuální seriál LN Právo a peníze v rodině. První díl o dědickém právu vyjde 12. května (viz harmonogram na straně 18).