Byli Češi pro Saúdy? Tajné

Saúdkám povoluje muž cestu, lékaře i bankovní konto

Ministr pro lidská práva Jan Chvojka slíbil v OSN bojovat proti útlaku žen. Volbu Saúdské Arábie do role strážce ženských práv jeho úřad ale nerozporuje.

NEW YORK / PRAHA Jan Chvojka se cobyministr pro lidská práva a rovné příležitosti před měsícem poprvé podíval do USA, kde na půdě newyorského sídla OSN mimo jiné řečnil i o právech žen. „Mohu vás ujistit neutuchajícím závazkem české vlády bojovat proti všem formám diskriminace žen a dívek po celém světě,“prohlásil Chvojka na zasedání Komise OSN pro postavení žen.

Jak vážný závazek to pro Česko je, se minulý pátek členové téže komisemohli přesvědčit ze seznamu nových členů pro funkční období 2018–2022. Do role strážců ženské otázky prošly státy s nedostatečnou ochranou lidských práv jako Irák nebo Turkmenistán. Nově bude ale členem ženské komise také fundamentalistická Saúdská Arábie, právem kritizovaná za segregační a diskriminační politiku vůči ženám.

„Vzhledem k tomu, jaké informace ze Saúdské Arábie máme, je to rozhodně špatná zpráva. Budeme chtít vědět, jak se k tomu Česko postavilo,“říká Jana Smiggels Kavková, ředitelka organizace Fórum 50 %. To se ale genderová aktivistka nedozví.

Ato přesto, že zasedání Ekonomické a sociální rady OSN (ECOSOC), které paradoxní volbu stvrdilo, shodou okolností řídila Marie Chatardová, česká zástupkyně při Spojených národech. Zjistit, zda její role zůstala jen u moderování schůze, nebo nominaci Saúdů přímo potvrdila svým hlasem, je ale nemožné.

Česká pozice? Neřekneme

„Proběhla tajná volba, a proto nebudeme publikovat pozici České republiky,“vysvětlila LN Michae- la Lagronová, mluvčí ministerstva zahraničí. Podobně na přímý dotaz LN reagovala i sama velvyslankyně Chatardová. „Volby byly tajné, výsledky nejsou zveřejňovány,“napsala po e-mailu.

K dispozici jsou tak jen dohady. Z 54 členů ECOSOC pro Saúdskou Arábii hlasovalo 47 členů. Vzhledem k tomu, že hlasy se sčítají po regionech, vychází prostou matematikou, že pro bylo nejméně pět členů z Evropy. Svou pozici ale neodtajnil žádný z nich.

A rezignované ticho zaznívá i z Chvojkova úřadu, který má

Obecně platí pravidla přísného zahalování, tradičním oděvem je černá abája nebo nikáb, který nechává jen průzor na oči.

Ženy nesmějí samy řídit auto, cestování nebo lékařské ošetření je povoleno jen v doprovodu muže (manžela, otce nebo bratra). Stejně tak je souhlas muže vyžadován při otevření bankovního konta.

V restauracích a dopravních prostředcích platí segregace, tedy oddělené prostory pro muže a ženy.

V poslední době Saúdská Arábie přísná pravidla omezila – od roku 2013 smějí Saúdky získat občanský průkaz bez povolení muže, o dva roky později získaly i volební právo.

rovné příležitosti v popisu práce. „Byla na tom dohoda všech regionálních skupin. Nebyl žádný protikandidát. A my to respektujeme,“řekla LN Martina Štěpánková, Chvojkova náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva na Úřadu vlády.

Tím, kdo zmíněnou tajnou volbu prosadil, byly Spojené státy. Pravidla ECOSOC umožňují na přání členské země nehlasovat hromadně v plénu, ale volbu utajit.

Pravděpodobně mohlo jít o politickou dohodu USA se Saúdskou Arábií, která chce prostřednictvím OSN šířit své pojetí žen- ských práv postavené na islámském právu šaría. „Neveřejné hlasování je výhodné pro obě strany. Ti, kdo na první pohled těžko obhajitelný návrh podpoří, zůstanou neviditelní. A Spojené státy z interních jednání vědí, kdo jsou ti spojenci,“řekl LN zdroj z diplomatického prostředí.

Proti Čína a Uganda

Volba Saúdů do komise pro ženskou otázku nepostrádala ani další paradox. Tím, kdo se pozastavil nad metodou volby fundamentalistické monarchie do pracovní skupiny OSN pro genderové záležitosti, byly totiž Čína a Uganda. Země, které jinak čelí na mezinárodní scéně kritice za nedodržování lidských práv.

Z dotazů čínského i ugandského emisara, které po sporné volbě směřovaly na Chatardovou, navíc vyplynulo, že o kličce v podobě utajeného hlasování, kterou skýtá jednací řád, ne všichni vědí.

Členství v ženské komisi není jediným nepochopitelným rozhodnutím OSN ve věci zapojení Saúdské Arábie do činnosti komisí této celosvětové organizace. Až do roku 2019 je jeden z nábožensky nejkonzervativnějších režimů arabského světa členem Rady pro lidská práva.

Téhož tělesa, které dříve kritizovalo kruté tresty, které Saúdové veřejně praktikují. Patří k nim popravy na náměstí nebo bičování. Až do roku 2015 pak Saúdská Arábie praktikovala také kamenování žen za cizoložství.