Maturanti nejvíc „dojeli“na přísudek

PRAHA Při debatě nad tím, která maturitní úloha z českého jazyka a literatury studenty potrápila nejvíce, napadne většinu asi pověstná epizeuxis.

Ve skutečnosti ale toto opakování slov v jednom verši, ze kterého podle mnohých odborníků není dobré zkoušet středoškoláky, skončilo až na třetím místě. Alespoň u těch maturantů, kteří zkoušku z českého jazyka podstoupili na jaře minulého roku a propadli u ní.

Vyplývá to z anonymizovaných dat od ministerstva školství, která včera zveřejnila iniciativa Maturitní data – odtajněno a vzdělávací společnost EDUin. Vznikla tak desítka nejtěžších a nejlehčích úloh pro propadlíky, kterých bylo v té době 5169 z celkového počtu 61 765 maturantů. Mezi neúspěšnými byla odhadem dvě procenta gymnazistů.

Vůbec největší problém měli s označením přísudku jmenného se sponou ve výchozím textu – úryvku Mechanického pomeranče od Anthonyho Burgesse. Druhé místo v tomto žebříčku obsadilo určení funkčního stylu, jehož znaky vykazuje právě úryvek z knihy.

„Umíme to my sami?“

„Měli bychom se všichni zamyslet nad tím, proč jsou součástí maturity úlohy, které se umístily vysoko na žebříčku ,Nejhůře‘. Umíme to my sami?“napsal Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno, která si anonymizované výsledky po resortu školství vyžádala.

Tyto úlohy podle Botlíka neod- povídají tomu, že maturitu skládá asi 70 procent populačního ročníku. Žáci na nich tedy zbytečně ztrácí body. „Někteří lidé při debatě o maturitě sní o návratu do dob, kdy ji skládal jen každý desátý. Ty časy jsou nenávratně pryč,“doplnil Botlík.

S tím souhlasí i Veronika Valíková ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury. „Funkční styly jsou velmi neoblíbená součást výuky, studenti zcela nechápou, k čemu jim nauka o nich bude,“napsala Valíková. Správná odpověď je umělecký styl: „Zkuste pro zajímavost ukázat úryvek několika lidem různých generací, jestli pochopí otázku.“

Hlavní potíž vidí v tom, jaká se v testu objevila ukázka: „Jednalo se zde o text s vulgarismy, anglicismy a podivnými tvary slov. Nechápu, proč ho autoři tex- tu použili.“Zkoušet maturanty z toho, co je epizeuxis, je pak podle Valíkové už samostatnou kapitolou. „Jasně tato úloha dokazuje to, na co upozorňujeme mnoho let. Že především literární část maturit je opřená o ,analýzy textu‘, tedy rozbory literárních děl. Že studenti hledají tropy a figury, místo aby mluvili například o etice a motivech jednání postav,“dodala.

Úlohy mířící na pravopis byly pro studenty jednodušší – skončily na pátém a šestém místě. Ty by tak podle obou organizací měly vmaturitních testech zůstat. „Protože schopnost správně psát má být ve vyspělé společnosti součástí kulturní výbavy občanů, byť některé z těchto úloh patří mezi ty náročné,“stojí ve společném stanovisku.

Pokud navíc zmizí ty otázky, které ověřují nedůležité znalosti, získají učitelé více času na probírání důležitého.

Etymologie nevadila

Epizeuxis tento vzorek maturantů hodně potrápila, nauka o původu slov ale ne. Otázka, čím se zabývá etymologie, se zařadila do žebříčku nejlépe zodpovězených.

Zveřejňování dat má podle organizací hlavně vyvolat debatu. „Smyslem je ukázat veřejnosti, politikům, ale také vedení ministerstva školství, v jaké podobě by mohl Cermat publikovat výsledky z maturit,“naráží Tomáš Feřtek z EDUinu na Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. To se včera nestihlo vyjádřit. Již dříve ale například jeho ředitel Jiří Zíka k termínu epizeuxis uvedl, že byl uveden v katalogu, který stanovuje, co má maturant umět.