Varhany do Víta postaví národ sobě
Desítky milionů na stavbu rozměrného hudebního nástroje pro svatovítskou katedrálu má dodat celonárodní sbírka.
PRAHA Po téměř sedmi stech let bude chrám svatého Víta konečně kompletní. K dokonalosti mu zatím chybí pořádné varhany. Takové, které svým zvukem naplní celý katedrální prostor. Za dva roky už by nástroj vhodných rozměrů a kvalit měl stát na čestném místě v chrámu. Postaví ho dílna německého varhanáře Gerharda Grenzinga, jehož práce jsou vidět v předních katedrálách evropských měst. Smlouvu s ním včera podepsal kardinál Dominik Duka.
Nové varhany nahradí po téměř 90 letech „prozatímní“nástroj z roku 1932. „Je na nás, abychom naplnili odkaz svých předků, zejména Karla IV., a symbolicky katedrálu dokončili,“řekl po podpisu smlouvy pražský arcibiskup Duka. Pokud vše půjde dobře, rád by velkoryse navrženému nástroji požehnal v říjnu 2019. V té době také návštěvníkům chrámu varhany poprvé zahrají.
Zatím nelze říci, zda první skladbou skutečně bude Bachova Tokáta a fuga v d moll, již si pro premiéru nového instrumentu vysnil Miloš Zeman. Jisté ale je, že nástroj bude srovnatelný s těmi, jimiž se pyšní světové chrámy. „Nejmenší píšťala bude měřit pouhých 7 mm, naopak nejdelší přesáhne délku 7 metrů. Celý ná- Na nové varhany čeká novogotický kůr nad hlavním vchodem chrámu. stroj pak do Prahy bude transportován osmi kamiony, jeho celková hmotnost přesáhne 20 tun,“říká Šimon Slavík z AMI Communications, který má na starost mediální propagaci celého projektu.
Moderna a historie
Výstavbu katedrály odstartoval císař Karel IV., který byl vmládí vychován ve Francii. A právě francouzskou varhanářskou tradicí se v návrhu nástroje pro Prahu inspiroval i Grenzing. Navíc tvrdí, že na jeho díle budou hudebníci moci zahrát nejen klasické skladby, ale i současnou varhanní hudbu.
Jeho spolupracovníci přiznávají, že nejtěžší bude spojit moderní nástroj z 21. století se specifickým prostorem chrámu s půl tisíciletí dlouhou historií. Nejde jen o samotný chrámový interiér, který odpovídá době svého vzniku, ale i o rozměry vnitřních částí, kam se varhany musí vejít. Místo naleznou na západní kruchtě, pod rozetou malíře Františka Kysely. Ta je jedním ze symbolů dostavby katedrály, a tak ji hudební instrument nesmí za žádnou cenu překrývat.
Svatovítský chrám byl oficiálně dostavěn roku 1929 u příležitosti tisícího výročí úmrtí patrona českých zemí svatého Václava. Už tehdy ale stavitelé počítali s tím, že bude potřebovat pořádné varhany. Ty také několikrát málem skutečně dostal. Vždy se ale proti postavily neočekávané okolnosti. „Ve 30. letech kapelník Karel Douša chtěl, aby byly propojeny jednotlivé varhanní korpusy v různých částech katedrály. To ale nebylo možné, protože jejich zvuk by se vzájemně tříštil. Další návrh byl za ně- mecké okupace – i Němci chtěli pořídit nové varhany. V tom jim ale zabránil konec druhé světové války. A do třetice existoval záměr švýcarské firmy. Jenže to byl rok 1968 a vše ukončila invaze vojsk Varšavského paktu,“popisoval varhaník katedrály Josef Kšica.
Poslední velké varhany
V chrámu hraje 20 let a patří i do kolegia odborníků, kteří vyhodnocovali přihlášky ve veřejné soutěži. Zájem o stavbu svatovítských varhan byl podle arcibiskupského paláce veliký. V případě svatovítského chrámu totiž jde o jednu z posledních opravdu lákavých zakázek podobného typu v Evropě.
Přihlášky nakonec dorazily od čtyř renomovaných dílen. „Vítězná barcelonská firma Gerharda Grenzinga zhotovila dosud přes 130 nových varhan, mimo jiné i nástroj do hlavní bruselské či madridské katedrály. Kromě těchto referencí také dodala návrh vysoké technické a zároveň umělecké kvality,“zdůvodnil výsledek rokování komise další z jejích členů organolog Štěpán Svoboda.
Nové varhany i s montáží a potřebnými stavebními úpravami v chrámu si vyžádají investici 80 milionů korun. Peníze má zajistit celonárodní sbírka pořádaná Nadačním fondem Svatovítské varhany. „Sbírka postavila nejen Národní divadlo, ale byla zdrojem financování stavby svatovítské katedrály v 19. století,“říká kardinál Duka.
Veřejnou sbírku propaguje Společenství Svatovítské katedrály, za jehož vznikem stojí advokát Pavel Smutný.