Jak mě platil Soros
Už před lety jsem propadl kouzlu Maďarska – jeho strastiplných heroických dějin, jeho slastiplné kulinární kultury i jeho tajemného jazyka. Jezdím tam pod jakoukoli záminkou. Jak bych tam tedy nejel pod záminkou prezentace maďarského překladu mých Obrazů ruských na budapešťském knižním festivalu.
Kouzlo Maďarska návštěvu za návštěvou trvá. Zároveň si však nelze nevšímat, že návštěvu za návštěvou přibývá v Maďarsku temnot. Při minulé návštěvě byli jsme na večeři s Péterem Esterházym, který si stýskal na Orbána, kdysi návštěvníka esterházyovského opozičního salonu a talentovaného demokratického politika. Při této návštěvě už jsme s přáteli na Esterházyho, tuto ikonu maďarského evropanství i smyslu pro humor, jen vzpomínali – zatímco Or-
Pondělí Neff bán si dál dělá, co chce. Na knižním festivalu se nosily placky „I stand with CEU – a CEUval vagyok“. Středoevropská univerzita, jedna ze zbývajících opor maďarského evropanství, Orbánovi vadí – jako všechno a všichni, kdo a co se mu nechce podřídit, zvláště kdo a co kritizuje jeho prokremelský obrat.
Současná Budapešť je plná plakátů „Zastavme Brusel“, placených vládou. Jak se Orbánovo oživování tradic maďarského autoritářského nacionalismu slučuje s jeho kremlofilií, kdyžtě v moderních maďarských dějinách to bylo opakovaně Rusko, jež dusilo maďarskou touhu po svobodě; jak se vyvolávání tekutého vzteku na „zlý Brusel“slučuje s rolí premiéra členské země EU a vůdce strany, jež patří k evropské křesťanskodemokratické frakci – v tom
Úterý Putna
Středa Baldýnský těžko hledat logiku. Ale současná nahnědlá vlna se valí i přes logiku, i přes historické zkušenosti.
Současná Budapešť je proto plná hořkosti. Tím skvělejší je, když se odpor proti Orbánovi občas spojí s humorem. I vznikla recesistická Strana maďarského dvouocasého psa, která Orbána nenapadá, nýbrž paroduje. V sobotu uspořádala v centru Pešti průvod, který byl parodií na Orbánem organizované „mírové průvody“. Účastníkům se rozdávaly „Sorosovy peníze“– na výsměch blábolení, že každou opoziční aktivitu „platí Soros“(i já jsem vyfasoval „bankovku“se Sorosovým portrétem a zednářskými symboly). Řeči i transparenty pak stupňovaly ad absurdum Orbánovu rétoriku. Místo hesla „Bůh, vlast, rodina“znělo „Orbán, vlast, rodina“. Volalo se „chceme více
Čtvrtek Rejžek Moskvy“či „chceme více atomu“(v narážce na Ruskem financovanou dostavbu atomové elektrárny Paks). Nejen organizátoři, ale i další účastníci vymýšleli spontánně nové legrace a hříčky (takže moji maďarští přátelé nestačili překládat). Medle nejvtipnější byl plakát s nápisem „Rusové byli vždy naši přátelé: Világos?“U Világose totiž roku 1848 carské vojsko rozdrtilo maďarskou revoluci – zároveň však „világos“znamená „jasné“. I vzpomněl jsem opět na přítele Esterházyho: V nebesích jistě volal, pochodoval a smál se s námi. MARTIN C. PUTNA
Pátek Šustrová Sobota Hanák