Péče o slepice zdražuje vajíčka

Podle odhadu některých řetězců by okamžitá změna sortimentu znamenala, že zákazník by zaplatil více než šest korun za kus.

„Preference technologie chovu je a měla by zůstat především na zákaznících. Roli hraje vedle etických otázek a ceny i úroveň mikrobiálního znečištění skořápky vajec, které je vyšší u alternativních systémů,“napsala mluvčí ministerstva Ježková. To znamená, že jde i o estetický dojem, protože na vajíčku z louky nebo podestýlky je nečistot víc.

Vyšší zájem obchodů, které slyší na poptávku zákazníků, potvrzuje i ředitelka České drůbežářské unie Gabriela Dlouhá s tím, že změna nemůže přijít hned: „Je nereálné, aby obchody přestaly klecová vejce prodávat úplně, neboť by je neměly čím nahradit. Prostor pro postupné navyšování prodejů podestýlkových vajec tu ale je již nyní.“

Obal není realitou

Zákazníci, které zajímá původ vajíčka, by se neměli nechat zmást papírovým obalem, ve kterém se vejce prodávají. Slepice vyobrazená na zelené trávě totiž většinou neodpovídá reálnému prostředí, ve kterém žije. „Jsme moc rádi, že je čím dál více lidí, kterým není osud slepiček ve velkochovech lhostejný,“řekl Petr Dobrý z Hnutí Duha.

Založil proto projekt Slepice v nouzi, v rámci kterého vykupují lidé slepice z klecových velkochovů. „Jsme také členy mezinárodní aliance, která apeluje na mezinárodní řetězce, aby přestaly prodávat a používat vejce z klecových chovů. Před námi je dlouhá cesta, ale víme, že za pár let bude u nás situace stejná jako třeba v Německu,“myslí si.

Agrofert jako jeden z největších českých producentů vajec ročně prodá asi 300 milionů kusů. Nosnice nemá v holých klecích, ale na podestýlku je také nepouští. „Slepice se chovají v klecové technologii, která má vyšší evropský standard, jedná se o takzvané obohacené klece. Sice se liší od ideálu chovu na podestýlce nebo na venkovském dvorku, ovšem tato výroba vajíček je mnohem hygieničtější,“popsal Jan Pavlů z divize komunikace.

S většími ohledy na jejich spokojenost ke slepicím většinou přistupují menší producenti, například Drůbežárna Příbor-Klokočov chová od roku 1996 nosnice na podestýlce v halách. Jedna z nich má i tisíc metrů čtverečních. „Slepice máme v halách, volně si v nich pobíhají. V podestýlce si mohou hrabat,“popisuje chovatel Dalibor Socha. Kdyby měl slepice v klecích, které jsou někdy i ve třech patrech nad sebou, mohl by jich chovat čtyřnásobek, to ale nechce. „Náš odchov je sice náročnější i co do nákladů. V kleci slepice nemá tolik pohybu, méně toho tedy sní. Já sám bych ale také nechtěl být zavřený v kleci,“dodal.

750 centimetrů na kus

Od roku 2012 se slepice mohou chovat kromě alternativních systémů v takzvaných obohacených klecích. Slepice v nich mají prostor k pohybu o velikosti 750 centimetrů čtverečních na kus. K dispozici mají kromě hnízda i třeba zařízení na obrušování drápů. Spolupracovníci projektu Slepice v nouzi však upozorňují, že nosnice ve velkochovech žije rok. Pak u ní dochází k takzvanému přepeřování – od snášky vajec si dává pauzu. Pro velkochov je tak zbytečná a její cesta míří na jatka.