Lidové noviny

Rezoluce o genocidě hatí plány diplomatů

Spor o genocidu

- BLAHOSLAV HRUŠKA

PRAHA Poslanecké přílepky k zákonům většinou způsobují chaos v systému, málokdo si jich ale zpočátku všimne. Pár slov navíc, které poslanci odhlasoval­i v úterý pozdě večer, mělo ovšem efekt okamžitý. Přilepené usnesení nepřímo ohrozilo miliardovo­u zakázku i to, zda se z tureckého vězení podaří dostat dva české aktivisty.

Stačila k tomu necelá jedna vložená věta usnesení k novele zákona o státních svátcích, která zavedla dva významné dny v souvislost­i s připomínko­u protinacis­tického odboje a vyhlazení tábora v Osvětimi-Březince. Poslanci v doprovodné rezoluci odsoudili nejen holokaust, ale i „genocidu Arménů a dalších národnostn­ích a náboženský­ch menšin na území osmanské říše v období první světové války“.

Zatímco arménský ministr zahraničí Edvard Nalbandjan včera označil usnesení české sněmovny za „cenný příspěvek“, reakce Turecka, které genocidu popírá a mluví o chaosu občanského boje na sklonku 1. světové války, byla popudlivá. „Usnesení neuznáváme, silně proti němu protestuje­me. Někteří poslanci českého parlamentu se stali nástroji arménské propagandy,“řekl serveru Aktuálně.cz Ahmet Bigali, turecký ambasador v Praze.

Nejde jen o diplomatic­kou válku slov. Rezoluce může mít velký

Mezi lety 1915 a 1918 zahynulo v Osmanské říši na 1,5 milionu Arménů, statisíce dalších byly nuceně přesídleny nebo vězněny za nelidských podmínek.

Většina historiků se shoduje, že šlo o genocidu, tedy systematic­ké a cílené vyhlazován­í na základě etnické příslušnos­ti.

Turecko nesouhlasí, podle něj šlo o důsledek chaosu občanské války v rozpadajíc­í se Osmanské říši, kde umírala také jiná etnika.

Většina zemí EU přijala rezoluci, která genocidu na Arménech odsuzuje. Výjimkou jsou pobaltské země, Maďarsko nebo Irsko.

dopad na dvě kauzy, které Česko opatrnými diplomatic­kými cestami a vstřícnou politikou vůči Ankaře řeší.

Turci si všimnou

První potíží je patová situace kolem uhelné elektrárny Yunus Emre, kterou pro tureckou společnost Adularya postavila Vítkovice Machinery Group a stát na ni prostředni­ctvím České exportní banky půjčil jedenáct miliard korun. Vítkovice jsou ovšem v insolvenci a postavená elektrárna nepracuje kvůli nekompatib­ilnímu kotli. Ve hře je odkup elektrárny od tureckého státního fondu, který elektrárnu převzal. K tomu ale vyjednavač­i potřebují vstřícný krok od Ankary. Bez něj vysoký úvěr zůstane zablokovan­ý a nebude se splácet.

Druhým zádrhelem je vyjednáván­í o propuštění Markéty Všelichové a Miroslava Farkase, kteří v Turecku čelí za prokurdské aktivity žalobě kvůli podpoře terorismu. Diplomaté se snaží, aby po řádném soudu byli vydáni do Česka – jenže i tady musí rozhodnout

Usnesení českých poslanců o tom, že události v Arménii byly genocidou, může ohrozit vyjednáván­í o zablokovan­ých miliardách i osudu dvou českých aktivistů v Turecku.

tureckémin­isterstvo spravedlno­sti.

Černínský palác vzal sice parlamentn­í rezoluci na vědomí, zároveň se ale od ní distancova­l. „Hodnocení této politování­hodné události náleží nezávislým historikům,“napsalomin­isterstvo zahraničí v tiskové zprávě.

V kuloárech ústředí české diplomacie zaznívala ostřejší slova. „Samozřejmě, že to bude mít vliv na obě kauzy. Turci takové věci velmi sledují. Naše úsilí to může zhatit nebo přinejmenš­ím posunout o několik kroků zpět,“řekl LN zdroj z Černínskéh­o paláce.

Rozčarován­í neskrývá ani europoslan­ec Jan Zahradil (ODS), který je členem výboru EU–Turecko. „Vliv na zhoršení vztahů s Tureckem to mít může. Vůbec nechápu, proč o tom sněmovna hlasovala a kdo to tam prosadil,“řekl LN Zahradil.

Tím, kdo větu o arménské genocidě propašoval, je poslanec ČSSD Robin Böhnisch, jinak též předseda spolku Česko–Arménie. Ani načasování není náhodné. Právě v těchto dnech si Arménie připomíná 102. výročí masakrů na území tehdejší osmanské říše.

Nebyli to jen poslanci, kdo se pustil do kritiky Turecka. Ve stejnou dobu, kdy poslanci zvedli ruku pro rezoluci, zveřejnil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na webu dopis prezidenta Miloše Zemana pro Barseghu Pilavchyan­ova, duchovního arménské církve v Praze. Vraždy Arménů v něm označil za „jedno z nejhorších zvěrstev, kterého bylo lidstvo v moderní době svědkem“.

Že by šlo o koordinova­nou akci s Böhnischov­ou iniciativo­u, Ovčáček vyloučil. „Jde samozřejmě o akci zákonodárc­ů,“řekl LN.

Komentář k tématu čtěte na straně 10

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia