Prodeje radlerů padají
Čechy ochucená piva nezaujala tak, jak si výrobci původně mysleli Loni jejich odbyt klesl o 17 procent
PRAHA Měl to být nový zásadní trend mezi českými pivaři a vyznavači nízkoalkoholického pití. Ochucená piva, pivní mixy neboli podle německého vzoru radlery se před pěti lety staly nečekaným hitem – hlavně letní sezony. Jenže pivní limonáda Čechy nakonec nezaujala tak, jak předpovídali její výrobci, a prodeje od té doby klesají. Loni oproti roku 2015 o více než 17 procent.
Loňský propad radlerů ukazuje, že limonádovopivní směs je jednou z věcí, které odlišují tradiční český pivní trh od tradičního německého nebo rakouského. V těchto zemích mají radlery stabilně podíl na celkovém prodeji piv kolem deseti procent. V Česku nyní klesl z necelých tří procent v době boomu před pěti lety na loňských 1,4 procenta.
„Ukazuje se, že český pivní konzument má pevně zakořeněné zvyky, leccos rád vyzkouší, ale nakonec se stejně vrací k naší klasice,“komentuje situaci výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.
První pokusy nevyšly
S radlerem to už v roce 2002 zkoušel krušovický pivovar (název radler.cz si dokonce nechal patentovat), jenže kvůli nezájmu konzumentů výrobu po několika letech vzdal. Mizivé objemy pivní novinky prodával i českobudějovický Samson. Pak to ale zkusil v roce 2011 Staropramen se značkou Cool Lemon a ve smíchovském pivovaru rázem nestíhali uspokojit poptávku obchodníků.
Prodeje v celém Česku vylétly z prvních desítek hektolitrů v roce 2011 na 434 tisíc v roce 2012, kdy se k předpokládanému trendu rychle přidaly i další velké koncerny – Heineken se značkou Zlatopramen Radler a Prazdroj s ochuceným Gambrinusem. Po čase přišly s pivní limonádou i Budvar, Zubr a řada větších pivovarů. Úspěšně v této kategorii roste humpolecký Bernard, jehož ochucená piva jsou na trhu dlouhodobě a složením a technologií neodpovídají radlerům úplně přesně.
Neváhali ale ani menší výrobci, takže ke konci roku 2012 už bylo na českém trhu k mání minimálně 15 značek a chuťových variant pivních mixů.
„Věřili jsme, že je pro tento nápoj na trhu už místo, jen je ho potřeba dobře připravit a lidem správně nabídnout. Jinak, než tomu bylo doposud,“uvedl tehdy pro LN mluvčí Staropramene Pavel Barvík.
Propad skoro na polovinu
Úsilí pivovarů a reklamních guruů však nepřineslo očekávaný profit a už následující rok, tedy 2013, klesl odbyt pivních limonád k 260 tisícům hektolitrů. V dalším roce byly sice opět na vzestupu, ale předloni a loni padal celý trh dvouciferným tempem. Loni na 232 tisíc hektolitrů, což je jen málo přes polovinu zázračného roku 2012. Pokles evidentně postihl největší značky, výjimkou je však například trojka trhu Heineken. „Nárůst vidíme jak u alkoholické, tak i u nealkoholické verze ochucených piv,“uvedla mluvčí Heinekenu Jana Pikardová. Připomíná tak jeden z důvodů celkového odlivu zájmu od alkoholické verze radlerů – rostoucí odbyt jeho nealkoholické verze, tedy směsi ovocné šťávy s nealkoholickým pivem. Dalším důvodem upadajícího zájmu o alkoholické pivní limonády může být nástup ciderů. Prodeje zkvašeného jablečného moštu, oblíbeného zejména ve Velké Británii, Francii nebo Španělsku, u nás meziročně několikanásobně rostou. Trh si porcují zejména největší pivovarnické skupiny u nás, které cidery dovážejí a prodávají, v případě Prazdroje nebomoravského Zubra samy vyrábějí. První velkou značku ciderů začal prodávat už v roce 2012 Budějovický Budvar (dovážený Somersby), následně přišly značky Kingswood (vyrábí Prazdroj), Carling (dováží Staropramen) a světová jednička Strongbow, kterou u nás distribuuje (i ve verzi bez alkoholu) Heineken. Přibývá i jejich variant, podobně jako u radlerů.