Brýle ze supermarketu poslouží leda jako záložní

LN Stále běžnější jsou laserové operace očí, které lidé podstupují, aby se zbavili brýlí. Jak se na ně díváte?

Myslím, že odpovědí je už to, že celá řada očních lékařů nosí brýle a laserový zákrok nepodstoupila. Laserové operace jsou bezpochyby výborný způsob, jak člověk zbavit brýlí, ale musí být správně indikovány vzhledem ke stavu pacienta. Tedy nehodí se vždy a pro všechny pacienty. V současnosti už existuje několik různých přístrojů a různých metod, a proto je velmi důležité, aby byl pacientovi doporučen vhodný způsob zákroku či případně byl pacient zcela odmítnut.

LN To se ale ne vždy děje.

Bohužel není výjimkou, že na některých pracovištích zvítězí to, že chtějí získat dalšího platícího pacienta, který pomůže uhradit velmi nákladný přístroj, před jeho osobním prospěchem. Jsou tak operováni i ti, pro které zákrok není vhodný.

LN Pro koho tedy jsou laserové zákroky vhodné?

Naprostým základem je správně provedené vstupní vyšetření. Například pacienti s poruchou slzení by laserový zákrok neměli podstupovat vůbec. Také je na místě pacienta pravdivě informovat o jeho dalších vyhlídkách. Není etické operovat u šedesátiletého pacienta krátkozrakost, po- kud už u něj začíná šedý zákal, a je tedy pravděpodobné, že brzy bude potřebovat řešit toto onemocnění. Laserové operace dioptrických vad jsou vhodné pro ty pacienty, u kterých se vada už ustálila a zároveň mají před sebou co nejvíc let, než se u nich objeví další problémy. Proto z těchto zákroků více profitují dvacetiletí lidé než čtyřicátníci, u kterých už se může projevovat vetchozrakost. Ta se zhoršuje s časem a tak je možné, že se pacient sice zbaví brýlí na dálku, ale brzy bude potřebovat brýle na čtení. O tom by ovšem měl být před zákrokem, který si navíc sám hradí, pravdivě informován.

LN Právě levné nejsou ani kvalitní brýle, a tak řada lidí volí nákup třeba v supermarketu nebo trafice. Poslouží jim stejně dobře jako ty dražší?

Ne tak docela. Je výhodné se nechat otestovat u zkušeného optometristy a mít brýle, které přesně odpovídají vadám zraku, které člověk má, a správně je kompenzují. Často se stává, že člověk má na každém oku různý počet dioptrií, což se při pouhém nákupu brýlí v supermarketu nemusí vůbec odhalit. Pokud už ale máte měření u optometristy za sebou a víte, jaké brýle potřebujete, tedy máte také na obou očích stejný počet dioptrií, můžete si tyto levné brýle koupit jako náhradní. Pak poslouží poměrně dobře. LN Co když se někdo rozhodne, že si bude raději oči „trénovat“bez brýlí?

Pak svému zraku sám škodí. Člověk, kterýmá předepsané brýle a nenosí je, nepřiměřeně své oči namáhá, což často vede k výskytu potíží, jako jsou bolesti hlavy či slzení očí. Brýle je tedy vhodné nosit podle doporučení očního lékaře.

LN Kdy lidé potřebují brýle nejčastěji?

Vedle školního věku, zhruba okolo 10 až 12 let, kdy poprvé zjistíme přítomnost zrakové vady, je to prakticky každé období, kdy člověk změní svůj životní styl právě vzhledem ke svému zraku. Pokud prudce změníme svou životosprávu a svůj denní program tak, že většinu svého času trávíme s upřeným pohledem do blízka, na našem zraku se to projeví. Typickým příkladem jsou mladí medici, kteří do prvního ročníku nastupují většinou bez brýlí. Po šesti letech náročného studia už ale brýle potřebuje velká část z nich. Vzhledem k tomu, že bez práce na počítači, a tedy nepřerušovaného pohledu do blízka, se dnes prakticky neobjedeme, jsme všichni potenciálně ohroženi tím, že budeme potřebovat brýle.

Pravidelné prohlídky u očního lékaře jsou na místě, i když právě nepotřebujete nové brýle. Lze tak odhalit nejen zhoršení vady zraku, ale i další zdravotní problémy, upozorňuje Jarmila Heissigerová, která vede Oční kliniku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

LN Jak často by měl člověk navštěvovat svého očního lékaře?

Nejen tehdy, když ho něco trápí. Bohužel lidé málo myslí na prevenci očních onemocnění, a tak se do ordinace obvykle dostaví až tehdy, když už mají nějaký problém. Prohlídky u očního lékaře lidé obvykle absolvují, když se rozhodnou udělat si řidičský průkaz. To bývá zhruba v 18. roce. Většina z nich pak další kontrolu zažije až v šedesáti letech, kdy je pro řidiče povinná. I člověk, který nenosí brýle a nemá potíže se zrakem, by měl absolvovat preventivní prohlídky. Není nutné, aby se tak dělo každý rok, ale třeba pětiletý interval by byl vhodný. Něco jiného je to u chronicky nemocných pacientů. Tam oční lékař může být první, kdo poukáže na to, že pacientovo onemocnění není zcela dobře kompenzováno a je třeba upravit léčbu.