Bez auta pokaždé zaparkujete

ádné rozhodnutí nebylo nikdy tak těžké, říkají manažeři. Ani verdikt, na koho dopadne propouštění nebo komu naopak přidat, nenadělal prý tolik zlé krve jako určení toho, komu připadne firemní privilegium z nejvyšších. Parkovací místo.

Podobné historky jenom ilustrují, jak jsme citliví na to, kam umístíme své plechové miláčky. Samozřejmě jde o veskrze neracionální záležitost, a to i z ekonomického hlediska. Jezdit do práce autem, nedej bože sám v pětimístném voze, je po všech stránkách nevýhodné. Navíc formální či neformální pozici ve firemní hierarchii určuje nejen to, zda vůbec, ale i jaké máte parkovací místo.

Podobné problémy se neřeší jen v českých firmách, ale všude na světě, jak ukazuje i to, že Apple v novém a právě stavěném sídle počítá s 11 tisíci míst pro auta svých 14 tisíc zaměstnanců. To není zrovna velká důvěra v ekologické a ekonomické cítění obyvatel kalifornského IT pupku světa, navíc rodiště sdílení aut.

Problém s parkováním řeší města všude na světě. Přímo v Křemíkovém údolí jsou běžná parkovací místa vyhrazená nejen pro invalidy a rodiče s dětmi, ale právě i pro společné vozy více zaměstnanců. Něco podobného je k vidění i u skladu Amazonu u Prahy.

EKONOMIE NEROZUMU

Většina měst na světě i u nás stanovila povinnost ke každému novému bytu či kanceláři postavit nové parkovací místo. Třeba moderní univerzitní městečko Lou- vain-La-Neuve v Belgii je dokonce celé na pylonech, přičemž ulice je v prvním patře a celé „přízemí“pod městem je pro auta.

V Las Vegas se pak určuje parkovací místo podle plochy podniku. Třeba sex shopy, jak píše prestižní magazín The Economist, mají jen desetinovou kvótu oproti „zábavním podnikům pro dospělé“. A podobných na lidské psychologii postavených regulací je mnohem víc.

Nejjednodušší způsob, jak donutit lidi přesedlat na městskou dopravu, je samozřejmě zvýšit cenu za parkování, Jenomže třeba v Číně se to hemží neukázněnými řidiči na parkovištích. Mezi nápady se tak objevují třeba i loterie či povolení jen pro sudé nebo liché značky (což se uplatňuje dnes při zhoršeném smogu).

Jedno z nejslavnějších použití psychologie v ekonomii je právě zvyšování účinnosti pokut. V Nizozemsku to celé ale řeší jinak: ukazují lidem na cedulích u cesty namísto povolené rychlosti, kolik by ušetřili koupí lístku na autobus. To by snad mohlo zabrat i proti lásce k autu.