Kimův osud je v rukou Číny
Pokud Severní Korea provede další jaderný test, mohla by se dočkat rázné čínské odpovědi v podobě zastavení dodávek ropy. To by mohlo podle analytiků diktaturu Kim Čong-una dovést k úplnému kolapsu.
PEKING/PRAHA Neuplyne den, kdy by se již tak vyhrocené dění na Korejském poloostrově ještě více nepřiostřilo. Rázná slova střídají vojenské manévry a v oblasti koncentruje ozbrojené síly Washington se svými spojenci a pozadu nezůstává ani Čína s Ruskem. I ty podle svědků a satelitních záběrů přemisťují bojové letouny, tanky a další techniku k hranicím se sousední KLDR.
Severokorejský režim je pod vedením Kim Čong-una údajně připraven kdykoliv provést v pořadí již šestý jaderný test. Ve středu si proto velmi nezvykle americký prezident Donald Trump nechal svolat všech sto senátorů do Bílého domu, kde s nimi vrcholní představitelé jeho administrativy jednali o dalším postupu vůči Pchjongjangu. Jak po schůzce připustil demokratický senátor Christopher Coons, na stole jsou i vojenské možnosti.
Kvůli neutuchajícímu jadernému programu KLDR a jejím balistickým testům apeloval americký prezident Trump zejména na svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga při jeho návštěvě ve Spojených státech zkraje měsíce. Čína byla až dosud prakticky jediným diplomatickým spojencem – navíc v pozici stálého člena Rady bezpečnosti OSN s právem veta – a hlavním obchodním partnerem totalitní země. To, jakým způsobem a jestli vůbec se rozhodne nějak výrazněji zakročit vůči KLDR právě Čína, tak bude klíčové. Kromě navrhovaného utužení mezinárodních sankcí se začíná spekulovat o tom, že pokud nyní Severní Korea provede další jaderný test, bude to mít tvrdou odezvu z Pekingu v podobě úplného zastavení čínských dodávek ropy.
Její spotřeba v izolované Severní Koreji je sice relativně nízká, přesto analytici mluví o tom, že úplné přiškrcení čínských dodávek by bylo pro režim velmi bolestivé a do pár měsíců by ho mohlo dohnat až na pokraj kolapsu. Severní Korea dováží nezpracovanou ropu, v menší míře benzin a naftu, v 90 procentech právě z Číny. Míří především do armádních řad, dopravy a zemědělství.
Pikantní na tom všem ale je, že od roku 2014 Peking oficiálně nedeklaruje žádný export ropy do Severní Koreje. Podle jihokorejských zdrojů nicméně Čína navzdory tomu nadále do země přeprodává ročně zhruba 525 tisíc tun ropy a asi 218 tisíc tun dalších ropných produktů. Menším dílem putují obdobně suroviny z Ruska.
Benzin zdražil o 80 procent
V posledních dnech ale v severokorejské metropoli Pchjongjangu nebývale vyletěly ceny benzinu a nafty nahoru – údajně o více než 80 procent za pouhé tři dny, jak z izolované země uniká do světa hlavně prostřednictvím zahraničních diplomatů a představitelů mezinárodních organizací. Podle čínských médií některé benzinové stanice omezují také objem prodaného paliva na zákazníka, některé prý dokonce úplně zavřely.
Příčina skokového zdražení není v izolacionistické zemi zcela jasná, zřejmě však souvisí právě se spekulacemi o možném brzkém přiškrcení dodávek z Číny. V posledních měsících totiž začala vůči Pchjongjangu obracet i ona, především kvůli obávám z možné destabilizace celého re- gionu v režii mladičkého severokorejského autokrata.
Peking velmi nelibě nesl zejména únorovou vraždu jeho nevlastního bratra Kim Čong-nama, který žil přes dekádu pod čínskou ochranou. Záhy po ní oznámil, že do konce roku zastavuje import veškerého uhlí ze Severní Koreje. Čína se až dosud zdráhala vůči KLDR výrazněji zakročit i ve snaze předejít odvetné reakci Pchjongjangu a vypuknutí otevřeného konfliktu s aliancí vedenou Washingtonem ve svém bezprostředním sousedství. Analytici se shodují, že severokorejský režim by nevydržel dlouho odolávat. Pokud by ale padl, Čína by čelila vlnám severokorejských uprchlíků i sjednocení Korejského poloostrova pod taktovkou Soulu, spojence USA. Nejraději by proto vše vyřešila dialogem.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10