Trump chce být jako Reagan
Prezident USA chce snížit daně firmám i lidem. Podle kritiků pak ale budou v rozpočtu chybět biliony dolarů
WASHINGTON/PRAHA Už zítra oslaví americký prezident Donald Trump sto dní v Bílém domě. Rozhodně nešlo o žádné klidné období – Trump se zatím bezvýsledně potýkal nejen se svým předvolebním slibem postavit novou zeď na hranicích s Mexikem, ale neuspěl ani se zrušením zdravotní reformy, kterou zavedl jeho předchůdce Barack Obama.
Tento týden ale Bílý dům představil obrysy slibované daňové reformy, která podle něj představuje „největší změnu“od roku 1986, kdy tehdejší prezident Ronald Reagan oznámil rozsáhlé daňové škrty. Největšího snížení daňové zátěže se přitom mají dočkat nejen firmy – Trumpova administrativa chce snížit korporátní daň z dnešních 35 procent na 15 –, ale i soukromé osoby.
Ačkoliv kritici namítají, že Trumpova reforma povede ke zvýšení státního dluhu, podle ministra financí Stevena Mnuchina, který plán včera společně s Garym Cohnem, šéfem Národní ekonomické rady, představil, přinese snížení daní kýžený ekonomický růst a tvorbu nových pracovních míst. „Možnost učinit něco skutečně velikého máme jen jednou za život,“prohlásil ve středu Cohn, někdejší šéf banky Goldman Sachs.
Přilákat byznys do USA
Jedním z hlavních argumentů Trumpových poradců je, že nižší daně přinesou firmám vyšší zisky, které budou znamenat nejen nabírání nových pracovníků, ale i růst mezd těch stávajících, a tím pádem vyšší výdaje Američanů na spotřebu.
Trump chce rovněž jednorázově motivovat ty americké firmy, které své zisky drží v zámoří, aby tyto peníze převedly zpět do USA. Řádově má jít o biliony dolarů.
Další navrhovaná změna se týká soukromých osob. Podle Cohna by se měl snížit počet sazeb u daně z příjmů z dnešních sedmi na tři ve výši 10, 25 a 35 procent. Zatím však není jasné, od jaké výše výdělku má která sazba platit.
Trump navrhuje i zdvojnásobení nezdanitelného minima pro sezdané páry. „Manželé nebudou muset platit daně z prvních 24 tisíc vydělaných dolarů,“řekl šéf Národní ekonomické rady Cohn.
Pokud by někdy navrhovaná re- forma skutečně spatřila světlo světa a začala platit, nešlo by rozhodně o levnou záležitost. Podle neziskové Komise pro zodpovědný federální rozpočet (CRFB) by navrhovaná opatření připravila americkou státní kasu v průběhu příš- tích deseti let asi o 5,5 bilionu dolarů. Přičemž „nejdražší“by bylo právě snížení korporátní daně.
Pohádka se špatným koncem
„Bohužel se zdá, že Trumpova administrativa považuje ekonomický růst za kouzelnou fazoli, tedy levné řešení všech našich problémů,“reagovala na středeční oznámení prezidentka CRFB Maya MacGuineasová. „Na rozdíl od pohádky, kde je na na konci fazolového stonku zlatá husa, je tady ale jen hromada dluhů,“dodala.
Ostatně i pravicový washingtonský think tank Tax Foundation odhadl, že i po započtení růstu způsobeného snížením daní by Trumpovy daňové plány nechaly v rozpočtu navíc díru ve výši 2,6 až 3,9 bilionu dolarů. Jen pro srovnání, v současnosti dosahuje kumulovaný dluh USA částky 19,8 bilionu dolarů. Trumpův plán přitom neobsahuje žádné škrty v rozpočtu či zvýšení alespoň části daní, jež by budoucí výpadek v příjmech kompenzovaly.
Přestože republikáni dnes ovládají obě komory parlamentu, není příliš pravděpodobné, že by navrhovaný zákon prošel hladce – zvýšení rozpočtového schodku je pro část republikánů neakceptovatelné. Trump by se tak pro podporu musel obrátit i na demokraty.
Podle některých z nich je však daňová reforma nastavena tak, že z ní profitují hlavně bohatí, včetně samotného Trumpa. „Jde o nesystémový plán, který přinese škrty jen jednomu procentu populace, konflikt zájmů prezidenta, prohloubení amerického státního dluhu a jenž pracujícímu lidu nechá jen pár drobků,“komentoval návrh demokratický senátor Ron Wyden.
Pokud tedy chce jít Trump v Reaganových stopách, měl by stejně jako on získat podporu napříč politickým spektrem. Komentář čtěte na straně 10