Zachránil stovkám vězňů život
PRAHA Jan Najdr se narodil 27. dubna 1897 ve Vlkově. Po skončení středoškolských studií začal pracovat na dráze. Konec 2. světové války jej zastihl jako přednostu železniční stanice v Roztokách u Prahy.
Kolem 20. dubna 1945 vyjel z Litoměřic transport smrti složený z vězňů tamní pobočky koncentračního tábora Flossenbürg a dalších táborů. V 77 otevřených vagonech bylo namačkáno na čtyři a půl tisíce mužů a žen. Již nakládání provázela brutalita vraždění. Řadu dní stál transport odstavený na nádraží v Lovosicích. Počet mrtvých vzrůstal.
„Nesmí dojít k žádným komplikacím“
Teprve 28. dubna se pohnul dál na jih, do protektorátu. Krátká zastávka ve vybombardovaných Kralupech nad Vltavou se mění v nový masakr, když se někteří vězni pokouší uprchnout. Zpráva o transportu dorazí telegraficky také na roztocké nádraží, kterým vlak musí projet.
Najdr má zodpovědnost za to, že nedojde k žádným komplikacím. Přestože je členem místní odbojové skupiny, musí se v této chvíli rozhodnout sám.
Neváhal jako přednosta železniční stanice zastavit transport smrti. Na konci druhé světové války tak Jan Najdr pomohl mnoha vězňům z koncentračních táborů utéct a zachránit si tak holý život. Sám Najdr svým odvážným činem riskoval ten svůj...
Dne 29. dubna 1945 v půl osmé večer je na jeho příkaz transport v Roztokách zastaven. Téměř okamžitě jej obklopí dav místních obyvatel. Esesáci se snaží nejprve obnovit „pořádek“, avšak zanedlouho ztrácejí nad transportem jakoukoli kontrolu. Rezignovaně pak souhlasí, aby vězni dostali od místních jídlo a aby nemocným bylo poskytnuto ošetření. V této situaci se rodí nápad pomoci co největšímu počtu vězňů k útěku.
Zcela ojedinělá událost
Najdr dává k dispozici svojí kancelář i další místnosti na nádraží, kde se vězni převlékají z trestaneckých hadrů do civilního oblečení. Ti jsou pak až do posledních dnů války ukrýváni v roztockých domácnostech.
Spolu s těmi, kteří jsou převezeni do provizorně zřízeného lazaretu, se během 21hodinové zastávky daří zachránit na tři sta vězňů různých národností, což lze i v chaosu posledních dní války označit za zcela ojedinělou událost. Vyšetřování gestapa, které