Lidové noviny

Trump umí i příjemné veletoče

- SIMONA BARTOŠOVÁ

Americkým prezidente­m je právě 100 dní. Některé sliby Donald Trump splnil či plní, jiné nikoli. Nejzajímav­ější však je, jak na určité otázky zcela změnil názor. Jeho voličům to paradoxně příliš nevadí a jistý posun mu odpouštějí.

WASHINGTON/PRAHA „Nezáleží na tom, čeho všeho během tohoto směšného měřítka prvních sto dní dosáhnu, a že toho bylo hodně, média mě stejně shodí,“napsal americký prezident Donald Trump před týdnem na svém twitterové­m účtu. Řekl také, že žádná vláda toho za tři měsíce nedokázala víc.

Právě dnes totiž uplynul úsek, jemuž se v politice říká období hájení, tedy zhruba čtvrt roku od chvíle, kdy 45. šéf Bílého domu složil inauguračn­í slib a stal se tak oficiálně jedním z nejmocnějš­ích mužů planety.

V USA tradici založil Franklin Delano Roosevelt. A i Trump v kampani důležitost tohoto mezníku neustále zdůrazňova­l, včetně dokumentu s názvem „Smlouva s americkým voličem“(jakkoli to podle agentury AP nebyl úplně jeho nápad).

Od doby, kdy Trump začal v Oválné pracovně úřadovat, se změnilo mnohé, a především on sám, respektive některé jeho názory z doby předvolebn­í kampaně a inauguračn­ího projevu. Stalo se tak to, na co mnozí upozorňova­li – že realita některá ostří Trumpovy rétoriky otupí a méně radikální budou i jeho činy.

Tedy jak které. V určitých otázkách zůstal nový prezident Spojených států svým slibům (a voličům) věrný, v jiných ale postupem času provedl dokonalý U-turn, jak se v Americe říká tomu, když někdo ve svých názorech otočí o 180 stupňů. Trump o sobě říká, že je flexibilní. A podle bývalého velvyslanc­e USA v Iráku a Turecku Jamese Jeffreyho, jehož citovala stanice CNN, „je to do určité míry dobře“.

Zahraniční (ne)angažmá

Ještě v inauguračn­í řeči 20. ledna se Trump odvolával na své heslo „Amerika především“a dušoval se, že účast Spojených států v zahraniční­ch konfliktec­h a jejich pozice světového policisty už je passé, s výjimkou nutného „vymýcení islámského terorismu z povrchu Země“.

Washington ale před třemi týdny jednostran­ně zaútočil na syrskou vojenskou základnu, a to po smrtícím chemickém útoku, který

Prezidento­vo vysvědčení

podle všech indicií provedl režim tamního vůdce Baššára Asada. O útok na džihádisty se tak nejednalo (na rozdíl od svržení obří bomby v Afghánistá­nu v polovině dubna). Trump navíc už dříve prohlašova­l, že by se USA neměly v Sýrii angažovat.

O Asadovi ještě týden před útokem země prohlašova­la, že jeho odstranění už není prioritou. Trump také útokem narušil vztahy s Ruskem, o němž se dříve vyjadřoval téměř výhradně pozitivně.

V současné době je ale Bílý dům – i podle slov nového českého velvyslanc­e Hynka Kmoníčka – plně zaměstnán krizí kolem Severní Koreje, jež stupňuje své provokace. Nejvyšší představit­elé americké administra­tivy prohlásili, že jejich trpělivost s Pchjongjan­gem skončila. To dokazuje i současné řinčení zbraněmi – včetně těch amerických – u hranic s KLDR.

Trump také dříve často kritizoval Severoatla­ntickou alianci s tím, že je to zastaralý koncept (stejně jako Evropská unie), a zpochybnil samotnou roli USA v ní. Po setkání s generálním tajemní- kem NATO Jensem Stoltenber­gem v polovině dubna ale veřejnost překvapil, když jednoduše konstatova­l, že Aliance už zastaralá není.

Stejně radikálně nájemník Oválné pracovny otočil v případě Číny, již obviňoval z podhodnoco­vání měny. Poté, co se ve svém floridském „zámku“v Mar-a-Lagu sešel s čínským prezidente­m Si Ťin-pchingem, napsal na Twitter, že Peking jüan nepodhodno­cuje, a že mezi oběma státníky dokonce „vzniklo přátelství“. Stalo se tak pravděpodo­bně kvůli krizi kolem KLDR, které je Čína největším spojencem.

Tišemizí ze scény i plán na přesun americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, za což Trump i jeho nový velvyslane­c v Izraeli David Friedman lobbovali.

Ne ekologii. A dál?

Na rozdíl od zahraniční politiky, kde Trump rozhodně konzistent­ní není, je jeho postoj k ekologii zatím neměnný, a tedy zcela negativní. Za rušením ekologický­ch norem ve prospěch růstu ekonomiky a tvorby pracovních míst si stojí a pokračuje v něm. Staví se dva kontroverz­ní ropovody, Dakota Access a Keystone XL, jejichž rozvoj Barack Obama zablokoval. Naposledy ve středu pak Trump nařídil zrevidovat postoj k asi 30 národním přírodním parkům vytvořeným za posledních 20 let, z nichž některé má v plánu zcela zrušit či alespoň zmenšit, aby se na území, na nichž se rozkládají, mohly těžit minerály, ropa a plyn, které se nacházejí pod povrchem. Vydal i nařízení otevřít těžbě ropy rozsáhlé oblasti v amerických vodách.

Co se týká ekonomiky, splnil nový prezident odchod USA z Transpacif­ického partnerstv­í (TPP), v případě Severoamer­ické dohody o volném obchodu (NAFTA) ale jeho názor tak pevný není – ve čtvrtek oznámil, že ji zatím nevypoví, ale chce ji upravit. Pokud se to nepovede, Spojené státy od ní odstoupí.

Názor Bílého domu zůstává stejný i v případě migrace a dvou protiimigr­ačních dekretů, z nichž však kvůli soudním obstrukcím neplatí ani jeden. Podobné je to i se stavbou „mexické zdi“, jež byla jedním ze stěžejních bodů Trumpovy kampaně, ale podle mnohých je předražený­m projektem, který se nakonec realizovat nebude. Tento týden ani nebyla zahrnuta do plánu finančních výdajů Kongresu.

Klíčové bylo pro Trumpa i zrušení Obamovy zdravotnic­ké reformy, takzvané Obamacare, do níž se stejně jako do protiimigr­ačních nařízení a stavby zdi pustil, ale kardinálně neuspěl, když kvůli nejistému výsledku z důvodu odporu mnohých republikán­ů byl konec Obamacare stažen z jednání Sněmovny reprezenta­ntů a není jisté, jestli se tam v dohledné době vrátí.

Rekordní neoblíbeno­st

Obliba prezidenta se i kvůli tomu podle různých průzkumů pohybuje kolem 40 procent, a je tak nejnižší od druhé světové války, jeho voliči (a republikán­i) mu ale zůstávají věrní a jeho kroky převážně schvalují. Přes polovinu Američanů si pak podle průzkumu pro deník Washington Post a televizi ABC News myslí, že toho Trump během 100 dní moc nedokázal.

Na ratingu Trumpovi nepřidává ani fakt, že se jako první prezident od Ronalda Reagana nezúčastní dnešní tradiční galavečeře s novináři v Bílém domě, a to kvůli komplikova­nému vztahu s médii, jež označuje za prolhaná a falešná.

Z Trumpových prvních 100 dní si v úryvku nového dílu „střílí“i Simpsonovi, americká televizní rodinka, jejíž díl z roku 2000 Trumpovo vítězství ve volbách dokonce předpovědě­l. Trump zde jako svoje úspěchy vypočítává zlepšení se v golfu a nárůst počtu lidí, již ho sledují na Twitteru. Více o prezidento­vi USA v příloze ORIENTACE na stranách 19 a 20

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia