„Americký přítel“zatím Rusy zklamal
MOSKVA/PRAHA Zlepšení rusko-amerických vztahů byl jeden z ústředních předvolebních slibů amerického prezidenta Donalda Trumpa. I po sto dnech vlády zůstává nevyplněn a nezdá se, že by Washington a Moskva našly v dohledné době společnou řeč. „Líbánky skončily, aniž by začaly,“konstatují ruská média. „Je to nejhorší výsledek stodenní vlády ze všech amerických prezidentů,“hlásá ruský 5. kanál.
Namísto nadějí, které Trump vzbudil svými pochvalnými výroky o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi v průběhu loňského roku, se prý dnes vztahy velmocí znovu vrátily zpět do studené éry.
V hledání příčin, proč se obraz Trumpa kandidáta a Trumpa prezidenta v ruských médiích tak zásadně liší, se většina ruských politologů shoduje: v předvolební kampani se Trump ve všem vymezoval proti svému předchůdci. A protože Baracka Obamu sympatie s Vladimirem Putinem nepojily, Trump se naopak – a Obamovi navzdory – pasoval do role přítele Kremlu.
Někteří ruští novináři také s neskrývanou škodolibostí poukazují na skutečnost, že Trump na rozdíl od Putina není samovládce a diktátor, i když tak před volbami působil a zalíbil se tím mnoha Rusům. Jenže americký lídr je omezován zákony, ústavou, parlamentem, veřejným míněním i médii. Ten ruský nikoliv. I tato skutečnost „shodila“Trumpa v očích Putina i ruských občanů.
Jediné, co dnes Rusko a USA nutí k dialogu, je téma bezpečnosti. Jenže i na první pohled jasný nepřítel – mezinárodní terorismus – vypadá v pojetí každé z velmocí jinak. Neshodnou se na tom, kdo je spojenec a kdo zločinec. Ať už se to týká syrského prezidenta Baššára Asada, Íránu, nebo ozbrojených opozičních skupin v Sýrii.
Už 15. února 2017 zavelela Putinova prezidentská administrativa svým sdělovacím prostřed- kům: o Trumpovi buď vůbec nemluvit, nebo ho ukazovat ve špatném světle. Ameriku znovu zařadit do kategorie nepřátel Ruska. A tak se i stalo. Přispělo k tomu i téma NATO. Zatímco před zvolením Trumpa Rusové tleskali jeho výrokům o zastaralosti Aliance, poté, co ji vzal na milost, se odpor k USA vrátil do starých kolejí. Podobně je to s Ukrajinou – Rusové marně doufali, že ji USA odevzdají zpátky pod kontrolu Moskvy a zruší sankce. Trump zkrátka Rusko zklamal.
Ke zlepšení rusko-amerických vztahů nepřispěly ani aféry, které patří do období studené války. Akce ruských hackerů a dohady o tom, který z Trumpových poradců byl naverbován ruskými tajnými službami. Odhalení podezřelých telefonátů s ruským velvyslancem ve Washingtonu Sergejem Kisljakem nakonec stálomísto i
bezpečnostního poradce prezidenta Michaela Flynna.
Když včera ruské agentury oznámily, že za velký úspěch prvních sto dnů pokládají Američané „izolaci Rusů v Radě bezpečnosti OSN“, bylo jasné, že restart vzájemných vztahů nehrozí. Jak uvedl ředitel Ruské rady pro mezinárodní otázky Ivan Timofejev, „maximum, čeho je dnes možné dosáhnout, je vrátit se ke stavu stabilního zadržování“. Po desetiletí trvající rozhovory mezi Rusy a Američany o kontrole nad zbrojením byly podle politologa prospěšné nikoli díky nějakým konkrétním výsledkům, ale proto, že udržovaly dialog při životě.
A o to by se měli oba vůdci bez ohledu na své osobní ambice znovu pokusit. Nakonec nedávná návštěva ministra zahraničí USA Rexe Tillersona v Moskvě přece jen světýlkem v tunelu byla – bez velkých slov byl během ní obnoven komunikační kanál mezi ruským a americkým kontingentem v Sýrii.