Makedonie: poslance zbil rozzuřený dav
Výbušný koktejl odvěkých etnických sporů hrozí v Makedonii přerůst v otevřený konflikt. Přes dva roky trvající politická krize nyní eskalovala v krvavé napadení poslanců přímo na půdě parlamentu.
SKOPJE/PRAHA Brali do rukou židle, stativy z televizních kamer i jakékoliv další tvrdé předměty, které se zrovna namanuly. Pak změnil rozzuřený dav parlamentní lavice v bojiště.
Několik stovek demonstrantů v noci na včerejšek vtrhlo do budovy makedonského zákonodárného sboru a vzalo útokem poslance stran, které jen krátce předtím vůbec poprvé zvolily jeho předsedou etnického Albánce Talata Xhaferiho. Předehrou k tomu bylo, když jeden z poslanců u řečnického pultu pěl hymnu sousední Albánie.
Trojice menších stran za albánskou menšinu pod taktovkou ještě donedávna opozičních socialistů se totiž v noci na včerejšek rozhodla na vlastní pěst ustavit po dlouhých čtyřech měsících od voleb parlamentu. Bez pověření prezidenta chtějí sestavit vládu.
Eskapády, které tomu předcházely, by vydaly na román – zemi svírá už přes dva roky trvající politická krize. Podstatné je ovšem především jedno: že právě ona znovu otevřela mimořádně citlivou otázku postavení početné al- bánské menšiny, čítající 25 až 30 procent obyvatel. Už v roce 2001 se přitom kvůli tomu balkánská země ocitla na pokraji občanské války. Bezprostředně hrozící konflikt mezi makedonskými složkami a albánskými ozbrojenci s vazbami na sesterské hnutí v sousedním Kosovu tehdy zažehnala až smírčí dohoda.
Strany zastupující etnické Albánce se nicméně nyní počátkem roku ocitly zcela nebývale na koni. Prosincové předčasné volby, které měly být východiskem z krize a které se konaly po dvou odkladech, totiž skončily takřka vyrovnaným výsledkem, kdy ani jeden z dvojice hlavních táborů – do té doby vládnoucí konzervativci premiéra Nikoly Gruevského ani opoziční socialisté vedení Zoranem Zaevem – nebyl schopný sestavit vládu sám. Kdo tak chtěl vést zemi, musel hledat oporu právě u albánských stran.
Přes sto lidí bylo zraněno
Ty si nicméně po konzultacích v sousední Albánii, kam jejich lídry na sklonku loňského roku pozval tamní premiér Edi Rama, začaly klást podmínky na změnu ústavy. Chtěly mimo jiné, aby se albánština stala úředním jazykem na celém území Makedonie, nejen tam, kde čítá albánské obyvatelstvo přes 20 procent populace, jak je tomu nyní, změnu hymny či státního znaku.
A zatímco Gruevského konzervativci to rezolutně odmítli, totéž už neplatilo o donedávna opozičních socialistech vedených Zaevem. Když ho prezident Gjorge Ivanov ale odmítl pověřit sestave- ním vlády, spolu s albánskými stranami, s nimiž získal v parlamentu těsnou většinu, se rozhodli jednat na vlastní pěst a sestavit vládu i bez pověření hlavy země.
Na protest proti tomu vyšlo v noci na včerejšek před parlament asi 50 tisíc lidí. Několik stovek z nich se pak prodralo do budovy parlamentu i přes kovové zátarasy a přítomné těžkooděnce.
„Tohle je puč!“křičeli někteří, než se rozpoutala vřava. Během ní bylo zraněno přes 100 lidí, většina jen lehce. Krvavá zranění si však odnesl jak šéf socialistů Zaev, tak zejména vůdce albánské strany Hnutí za reformy Ziadin Sela. Na fotografiích, které se záhy začaly šířit na sociálních sítích, bylo vidět, jak leží se zcela zkrvaveným obličejem na zemi. Ze sálu ho museli vynášet.
Šéf socialistů Zaev a další na něj napojené partaje z útoku rozzuřeného davu obvinili expremiéra Gruevského. Ten byl v době incidentu ve Vídni. Jak ale namítají někteří, i to bylo údajně pečlivě zorchestrované. „To, co se stalo, byl pokus o vraždu,“hřímal včera zbitý Zaev.
Bedlivě nyní sledují situaci vMakedonii kvůli možné další eskalaci na celém Balkáně. Zvláště tam, kde tvoří etničtí Albánci větší či menší díl obyvatel. Ostré reakce znějí přitom především ze sousedního Srbska. Bělehrad totiž v roce 1999 přišel o převážně Albánci obývané Kosovo, a dlouhodobě viní Tiranu, že usiluje o vznik takzvané Velké Albánie. Tedy nacionalistického konceptu zastřešení všeho albánského obyvatelstva v regionu.