Pánbů versus slaměný panák
Chlívek má problém. S jeho autorem zkřížil rétorické zbraně profesor Václav Hořejší, molekulární imunolog, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky. Vědecká kapacita par excellence. Přesto se Chlívek bojí, že ctihodný oponent se za prvé plete, za druhé neuvažuje přísně logicky a za třetí že si zcela nevědecky tahá čísla z paty.
Autor Chlívku se v kratičké poznámce otřel o zuřivý boj s kreacionismem, jejž vede spolek Sisyfos. Pana profesora sloupek nahněval až tak, že v následné polemice vkládá oponentovi do úst věty, jež neřekl: „Bohužel se ale o tomto spolku opovržlivě vyjadřují i někteří intelektuálové a komentátoři, kteří odmítají ‚scientismus‘ (t. j. standardní střízlivý přírodovědecký světonázor) a považují různé módní ‚alternativní‘ směry za cosi ‚duchovnějšího‘.“Ne. Neodmítají. Nepovažují. Této rétorické figuře se říká slaměný panák: vymyslíme tezi, kterou oponent nezastává, a pak ji rozstřílíme. Jde o polemický faul. Kamberský nikde neodmítá vědecké poznání, nikde neobdivuje „alternativní směry“a už vůbec je „nepovažuje za něco duchovnějšího“. Pak Hořejší to nemůže vyvodit z žádného jeho textu. Kamberský říká: náš svět je vědou a jejími aplikacemi tak prosycen, že dětem jedna hodina setkání s kreacionismem neublíží. Žáci mají stovky hodin chemie, fyziky, zeměpi- su a biologie, jak by jim tohle vše mohla sebrat hodina nevědeckého vyprávění?
Profesor Hořejší píše, že doslovnému biblickému výkladu stvoření světa věří „u nás podle některých odhadů 10–20 procent“lidí. Jací demoskopové tato čísla vyzkoumali? Do kostela chodí pravidelně jeden člověk z dvaceti (podle církevních sčítání), najednou že by každý pátý Čech věřil, že Hospodin vzal Adamovi žebro a z něj uhnětl Evu? Který vědec došel k číslu „10–20 procent“?
Stejně tak ctihodný oponent píše: „Legitimizace těchto ‚alternativních‘ názorů prezentací dětem ve školách nebo sympatizujícím psaním ve vlivných novinách samozřejmě povede ke zvýšení tohoto procenta a k dalšímu příklonu k sílícímu iracionálnímu protivědeckému názorovému proudu.“Nikoli. Tedy nikoli samozřejmě. Pan profesor vyslovil hypotézu; Chlívek přichází s alternativní hypotézou: „Článek Petra Kamberského v LN nebude mít na šíření kreacionismu v Česku vůbec žádný vliv.“Obě hypotézy můžeme operacionalizovat a poté verifikovat či falzifikovat. Ale rozhodně nemůžeme předem říci, „samozřejmě bude“. To říkají demagogové, nikoli vědci.
Pan profesor Hořejší se bojí „sílícího iracionálního názorového proudu“, proto spolu se Sisyfem (a profesorem Jiřím Grygarem) brojí proti kreacionistickým přednáškám; v závěru textu se hlásí ke svému křesťanství. Chlívek podotýká: z hlediska čisté vědy je tvrzení „Bůh stvořil svět za šest dnů“stejně iracionální jako tvrzení, že nějaký Bůh, k němuž se hlásí Hořejší, Grygar i ten zlořečený Kamberský, vůbec je.
Do kostela chodí podle vlastních církevních sčítání v neděli pravidelně jeden člověk z dvaceti. Najednou že by každý pátý Čech věřil, že Hospodin vzal Adamovi žebro a z něj uhnětl Evu?