Seznamte se

řádění nacistického režimu, ale doma se prý choval mile a příjemně. Obraz malíř věnoval do sbírky určené jako dar Lidicím, vyhlazeným Němci za druhé války. Je dodnes (pokud není právě zapůjčen) vystaven v tamní galerii. Do této sbírky věnovali svá díla i někteří další významní – nejen němečtí – umělci. Velká část lidické kolekce je tedy výrazem omluvy německých progresivních umělců za zlo, které způsobil jejich národ. Mnoho se o ní neví, ale za návštěvu rozhodně stojí. Právě obraz Strýček Rudi, vypovídající o rozporuplnosti tohoto člověka i tragédii druhé světové války, je jedním z nejvystavovanějších obrazů z českých muzeí a galerií; v Lidicích se takřka neohřeje a cestuje do světa. Někteří lidé nedokážou rozeznat složitost poselství tohoto obrazu a vnímají ho prvoplánově, nechá- pou, proč by právě tady měl být vystaven portrét příslušníka jednotek SS.

Pro Richtera, stejně jako pro další příslušníky německého národa, není snadné vyrovnat se s tak složitou minulostí, jejíž stopy a důsledky nacházíme dosud. Richter je svým založením a přesvědčením humanista sledující světodějné události. Zamýšlel se nad teroristickým hnutím ve Spolkové republice Německo, kde „úřadovala“skupina Baadera a Meinhofové, pro niž nenašel ani ty nejmenší sympatie – Frakce Rudé armády (RAF) ho inspirovala k tvorbě, v níž se zabývá důvody, jež mohou vést k tak krutým činům. Reflektoval holokaust či zničení „dvojčat“v New Yorku (v den onoho teroristického činu právě letěl do Spojených států, ale jeho let byl nakonec odkloněn do Kanady). Inspiroval se také například osob-