Výživné: na děti i jejich matku

Pětidílný speciál o dětech, exekucích a osobních bankrotech

dítě staré a jaký je otcův čistý měsíční příjem.

K orientaci slouží tabulky vyživovací povinnosti, které před osmi lety vydalo Ministerstvo spravedlnosti. Z nich vyplývá, že se výživné pohybuje v závislosti na věku dětí a jejich počtu od 10 do 30 % čistého příjmu běžně vydělávajícího rodiče. Tak například pokud Adam vydělá 25 000 Kč čistého a dcera Jana bude brzy dospělá, mohlo by výživné činit 5000 až 6000 korun měsíčně.

Eva může být rozumná a navrhnout Adamovi třeba tuto dohodu: 2000 korun bude jako kapesné dávat Janě, 4000 Kč pošle Evě a k tomu zaplatí mimoškolní aktivity a stavební spoření. Nebude-li Eva nenasytná, umožní Adamovi nákupy nad rámec běžného výživného. Matky, jež se u soudu handrkují o každou stokorunu, sice obvykle jistého zvýšení dosáhnou, otcové se však zatvrdí a kromě soudně přiklepnutého výživného už dítěti nic dalšího nezaplatí.

Adamovi se v brzké době narodí další dítě a jeho vyživovací povinnosti vzrostou, neboť vedle dalšího potomka se bude starat i o jeho matku. Opět velmi záleží na tom, jak se s touto novou skutečností Eva vyrovná. Podobné je to s cestovními náklady. Kdyby se Adam odstěhoval z Prahy do Brna, vzrostou mu výdaje na cesty do Prahy a zpět.

V minulosti všechny cestovní náklady za dětmi nesli výhradně otcové, dnes se pohled soudů pomalu obrací. Kontakt s oběma rodiči je přece právem dítěte, proto mnozí soudci rozkládají cestovní náklady mezi oba rodiče. Matky by se proto výhledově měly na tento princip připravit.

Když otec odmítá se soudem spolupracovat