Aby jim to nebylo líto
Bývala to zkouška pro úzkou skupinu populace. Kdo měl maturitu, udělali ho na vojně hned důstojníkem. Jenže maturita je jako sněhová koule, v čase na sebe nabaluje víc a víc lidí, což se některým nelíbí. Na co potřebuje maturitu třeba takový obráběč kovů nebo elektrikář, ptají se. Přitom důvod je víc než jasný: přece aby mu to nebylo líto. Chtít od někoho, aby uměl vyrobit dokonalou hřídel nebo rozuměl elektřině líp než kdejaký doktor práv a neposkytnout mu za to ani status maturanta by bylo, uznejme, nefér.
Těžko říct, jak vznikl dojem, že bez maturity není kvality, ale je tu zakořeněný, a třeba s tím počítat. Došlo to už komunistům, když začali před desetiletími zřizovat čtyřleté učební obory s maturitou, ale zdaleka ne jenom jim. Ve Spojených státech je docela běžný například tesař s bakalářským, tedy vysokoškolskými titulem. Nejspíš si ho i zaslouží, a to i za předpokladu, že neexceluje například v syntaxu. Proč by měl, když umí jiné věci?
Akademické vzdělání má nezpochybnitelnou hodnotu, ale je třeba začít mluvit i o hodnotě vzdělání praktického a dát mu čestnější místo v hierarchii vysvědčení a diplomů. Německy mluvící sousedi to udělali už dávno a zřídili Fachhochschulen neboli vysoké školy pro fachmany.
Už jsme v listě zmínili, že iniciativa Maturitní data – odtajněno požádala organizátora jednotných maturit Cermat o anonymizovaná data z loňského ročníku a teď nabízí spolu se společností EDUIn některé zajímavé závěry, které z nich lze vyčíst. Zjistila například, že v didaktickém testu z českého jazyka byli studenti zdaleka nejméně úspěšní v úloze, která po nich chtěla identifikaci přísudku jmenného se sponou. To by samo o sobě nestálo za řeč, kdyby tu nebyla jedna důležitá okolnost. Jde totiž o ověřování znalosti rozboru větného, kterému se věnuje v hodinách češtiny už na základní škole nejvíc času. Doslova celá léta. Proč, tuší jen češtináři, v životě to totiž člověku prakticky k ničemu není (což bude nejspíš i důvod, proč látku žáci moc neberou). Zato se to dobře známkuje. A ovšem testuje.
Neměl by někdo spočítat, kolik peněz ze státního rozpočtu, a tedy z kapes nás všech, se vyhazuje ve školství bez skutečného efektu, třeba jen proto, aby se to jednotně testovalo?
Matematika jistě nesmyslná není, v poslední době se však v souvislosti s ní také objevuje nebezpečí, a to nebezpečí předávkování. Před několika měsíci český parlament rozhodl, že se bude z tohoto předmětu, dosud výběrového, od roku 2021 maturovat povinně. A někteří ředitelé zpanikařili, přesněji řečeno začínají být aktivnější, než je zdrávo. Hodiny matematiky chtějí od příštího školního roku přidávat nejen odborné školy, kteréměly matematiky málo (a věděly proč), ale iniciativně i některá gymnázia, kde je matematiky dost už teď. Někde na to padne hodina dějepisu (ten se přece netestuje, tak co), jinde třeba základy společenských věd nebo estetika. Ach jo.