Co dál? Šest variant vývoje
V nejzazším případě by se mohl apolitický sbor pod Zemanovým vedením obejít i bez potřebné skupiny sto a jednoho poslance, jimiž se jinak osvědčuje životaschopnost vlády. Už se to stalo – právě když na místo Němcové prezident svěřil úkol poskládat ministry ekonomovi Jiřímu Rusnokovi.
Sestavil kabinet převážně z nestraníků, těmi ale nebyli dlouho. Velká část ministrů pak v předčasných volbách kandidovala za Stranu práv občanů. V roce 2013 měla tato partaj ještě v názvu slovo Zemanovci, ale toho se museli vzdát, když v klání o sněmovnu postupně pohořeli. Rusnok nezískal důvěru Poslanecké sněmovny, a stejně vládl ještě sedm měsíců.
Sobotkovo nečekané oznámení Hrad zatím nekomentuje, nic neřekl Zeman ani jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Jen to, že prezident promluví v „pravý čas“.
3. Poraďte si!
Zeman však na šachovnici může zvolit jiný tah – demisi Sobotkovy vlády neakceptovat a premiérovi doporučit, aby si za Babiše našel náhradu sám. Do karet mu hraje i to, že řádné volby proběhnou už za necelý půlrok. Sestavení nové vlády může zabrat několik měsíců, zvláště když si prezident rád s každým adeptem nejdřív promluví. Těžko se tak bude shánět někdo, kdo by chtěl přebírat resort financí na pár týd- nů, kdy už stejně nebude mít prostor, aby cokoliměnil nebo rozhodoval. Každopádně varianta „poraď si sám“není úplně nereálná. Zeman by si Sobotku klidně vychutnal už jen proto, že k němu nechová žádné velké sympatie.
4. Nestane se nic
Podle ministra Babiše by bylo nejlepší, aby nynější vláda dovládla v demisi. To se může stát – prezident by v takové verzi demisi přijal, pak si pozval postupně všechny ministry, aby s nimi situaci probral, popovídal si o řešení i se šéfy všech sněmovních stran. Mezitím by uběhlo tolik času, že už by nedávalo smysl skládat nový kabinet.
Platí, že dokud jednu sestavu ministrů nenahradí nová s jmenovacími dekrety, je to stávající vláda, kdo normálně jedná, schvaluje a rozhoduje, demise na to nemá vliv. V takovém případě by se fakticky nestalo nic – všichni by zůstali na svých místech.
5. Předčasné volby
Do dění mohou zasáhnout i poslanci, pokud by převážil názor, že nejlepším řešením jsou předčasné volby. K těm by země směřovala v případě rozpuštění sněmovny, pro což by muselo hlasovat 120 z 200 poslanců. Volby by se pak musely odehrát do dvou měsíců. Současně platí, že sněmovna nesmí sama sebe rozpustit, pokud zbývá méně než 3měsíce do řádných voleb. Ty prezident vyhlásil na 20. a 21. října.
Variantu provází několik „ale“. Poslanci by se rozpuštěním připravili o výhody a výsady spojené s touto ústavní funkcí. Navíc by jejich krok nemuseli pár měsíců před řádným termínem pochopit voliči. Pro rychlejší konání voleb se zatím vyslovila jen ODS.
6. Koalice Antibabiš
Ačkoli jde zřejmě o nejméně pravděpodobnou variantu, nelze ji zcela vyloučit. Politici se mohou domluvit na koalici proti lídrovi ANO Andreji Babišovi. Ostatně sněmovna už mezi svými členy našla dost hlasů, aby kvůli kauze korunových dluhopisů vyzvala Babiše k vysvětlení. Vzít však na sebe odpovědnost za dovládnutí a opustit pohodlnější zázemí v opozici, to chce větší odvahu.
Jestli by společný nepřítel složil dohromady podporu (staro)novému premiérovi, není proto vůbec jisté. Předně by se na vhodném kandidátovi musely shodnout programově a ideově velmi odlišné strany. Řešení by musel přijmout také prezident Zeman.
Zmíněná varianta by postrádala logiku i pro ČSSD. Sobotka včera řekl, že nechce z vlády Babiše odvolat, aby mu neumožnil pasovat se do role oběti. „Andrej Babiš už se několik dnů na tu roli mučedníka velmi intenzivně připravuje,“uvedl Sobotka.
Ministr financí by v případě vzniku antibabišovské koalice mohl opět v kampani poukazovat na spojení tradičních politických stran proti hnutí ANO.