Zeman může demisi odmítnout...

LN Premiér včera řekl, že hodlá podat demisi za celou vládu. Může ji prezident odmítnout?

Jedná se o takzvanou nepovinnou demisi vlády (povinná demise následuje po vyslovení nedůvěry vládě – pozn. red.), takže ji prezident přijmout nemusí. Měl by to ale oznámit relativně záhy, poté co proběhnou jednání se zástupci politických stran.

LN Bohuslav Sobotka by měl Zemanovi předložit nějaký plán. Bude pak prezident ve svém rozhodování, zda ji přijmout, či nepřijmout, něčím limitován?

Nelze podat demisi bez dalšího plánu, kdo a jak bude vládnout.

Pokud prezident dospěje k závěru, že žádný uspokojivý plán B není, tak to právě může být transparentní důvod pro nepřijetí demise. Jelikož je to právě demise nepovinná, je prezident v dalších krocích velmi málo omezený. Neměla by však rozhodování natahovat donekonečna.

LN Musel by prezident nepřijetí demise nějak zdůvodnit?

Žijeme v demokratickém právním státě, kde si přejeme, aby moc nebyla vykonávána svévolně, zdůvodňují se tak všechny kroky. Pokud bude demise podána proti vůli koaličních partnerů, významné části ministrů za ČSSD, a kdyby předseda vlády neměl představu, co se teď má dít, jistě to poskytne prezidentovi argumenty, proč demisi nepřijmout.

LN Mohla by tak stávající vláda po podání demise dovládnout až do říjnových voleb.

Ve chvíli, kdy by to měla být ta- táž vláda, pak nedává smysl, aby prezident demisi přijal. Pokud vláda končí, tak končí, nikoli pokračuje. Nemá ale končit tři čtvrtě roku.

Položme si také otázku, kdo bude mít zájem na tom, aby dával dohromady vládu a ucházel se o důvěru Poslanecké sněmovny, když to bude jen na několik měsíců? Dovládnutí současné vlády je nouzová varianta. Muselo by se ukázat, že jiné řešení než toto není.

LN Byly by kompetence „vlády v demisi“nějak omezené?

Nebyly. Vláda by ale měla mít v povědomí, že má dělat jen udržovací opatření, ne koncepce či dlouhodobá rozhodnutí.

LN Východiskem by mohla být úřednická vláda. Těch už jsme zažili několik. Jako funkční se osvědčila třeba vláda Josefa Tošovského.

Účelem úřednických vlád je většinou potřeba uklidnit situaci. Tošovského vláda vznikla po demisi druhé vlády Václava Klause. Důvodem jejího vzniku byla neochota politických stran vytvořit vládu a naopak jejich silná vůle dojít k předčasným volbám.

LN Jedna z úřednických vlád naopak přinesla ještě vetší nestabilitu. Vláda Jiřího Rusnoka nakonec skončila rozpuštěním Poslanecké sněmovny. Co rozvrat zapříčinilo?

Tento případ je podle mého soudu velmi nešťastný. Po pádu Nečasovy vlády chtěly politické strany ve vládě dál setrvat, ale prezident je tam nechtěl. Místo toho se snažil vnutit sněmovně vlastní vládu. To nakonec skončilo vyslovením nedůvěry vládě a rozpuštěním sněmovny.

Pokud nebude prezident spokojen s návrhem na další řešení situace, může demisi Bohuslava Sobotky i odmítnout, říká v rozhovoru pro LN ústavní právník Jan Kysela. Pokud vláda končí, tak končí, a nikoliv pokračuje. Vláda nemá ale končit tři čtvrtě roku. Prezident by neměl rozhodnutí natahovat.

LN Mohly by být v současné situaci vyhlášeny předčasné volby?

Ano, pokud by o svém rozpuštění rozhodla sněmovna ústavní většinou, pak by ji prezident mohl rozpustit a vyhlásit předčasné volby.

LN Kdy by se pak volby mohly konat?

Pokud to prezident udělal nyní, volby by byly začátkem července. Čím později to udělá, tím později to bude. K rozpuštění by ale mohlo dojít nejpozději do poloviny července, takže by byly volby v polovině září.

Řádné volby jsou plánovány na říjen, takže je otázkou, jestli to nějak pomůže.