Nerozumíme si, mluvme spolu
SOČI/PRAHA Po včerejším setkání s kancléřkou Angelou Merkelovou si ruský prezident Vladimir Putin dlouho neodpočinul. Vzápětí jednal telefonicky s Donaldem Trumpem, podle oznámení Kremlu hovořili o boji s terorismem, o situaci na Korejském poloostrově a v Sýrii. Putin rovněž navrhl Trumpovi osobní setkání během červnového summitu skupiny G20 v Hamburku. Dnes v Soči usedne na křeslo, které sotva opustila kancléřka, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. A za dva týdny dorazí italský premiér Paolo Gentiloni.
Nebývalá diplomatická aktivita Kremlu má sice malé praktické výsledky, necelý rok před prezidentskými volbami v Rusku ale v očích ruských voličů, a nejspíš nejen ruských, činí z prezidenta Putina světovládce, v jehož přijímacím pokoji se střídá jeden významný politik za druhým. Rozhodně ruská média po včerejšku Putina ještě výrazněji vykreslují jako politika, se kterým ostatní mocní světoví lídři musejí hovořit, ať už je jim to po chuti, či ne.
Nesplněná podmínka
Naposledy kancléřka Merkelová navštívila Rusko přesně před dvěma roky. Tehdy, v květnu 2015, přijela do Moskvy na oslavy 70. výročí konce druhé světové války, aniž by se ovšem zúčastnila vojenské přehlídky ruské armády na Rudém náměstí. Pak prohlásila, že se znovu na ruské půdě setká s prezidentem Putinem až poté, co se podaří najít řešení ukrajinské krize a situace na frontové linii se zklidní. Mezitím se sice dvakrát oba politici viděli – v Číně a v Německu –, do Ruska Merkelová přijela až nyní. I když podle zpráv z Donbasu se nezdá, že by její podmínky byly splněny.
Z tiskové konference po dvoustranných rozhovorech jasně vyplynulo, že Ukrajina zůstane i nadále jádrem hlubokého sporu mezi oběma zeměmi. Zatímco Putin ani jednou nevypustil z úst slovo sankce, Merkelová se jednou této z ruského pohledu netaktnosti dopustila. „Chtěla bych, aby mohly být zrušeny,“řekla. Ovšem protože minské dohody, které mimo jiné zavazují všechny účastníky východoukrajinského konfliktu ke klidu zbraní, nejsou podle ní Ruskem plněny, zatím opustit sankce možné není.
Putin jako by sankce ignoroval, několik minut opěvoval rozvoj rusko-německých vztahů. „V lednu a únoru se vzájemný obrat zboží zvýšil o 43 procent,“uvedl a připomenul Němcům, že jsou největšími spotřebiteli ruského plynu, tedy těmi, kdo drží ruskou ekonomiku nad vodou. „Pokrýváme plynem 35 procent německého trhu,“konstatoval spokojeně a dvakrát během tiskovky zdůraznil, že Němci jsou stále na prvním místě ve výši investic do ruské ekonomiky a druzí – hned za Čínou – v obratu zboží.
V otázce Ukrajiny se ale Putin s Merkelovou neshodli na ničem, ani na možné přítomnosti mírových sil OSN na Donbasu. Navíc jednání ve formátu takzvané normandské čtyřky, kam kromě Ruska a Německa patří i Ukrajina a Francie, budou pokračovat až po zvolení francouzského prezidenta již s novým lídrem.
„Vůbec nám nepřišlo na mysl, že bychom se měli vměšovat do záležitostí cizích zemí,“odpověděl Putin téměř rozhořčeně na otázku německých novinářů ohledně údajného ovlivňování amerických, ale možná i německých voleb. Takové zprávy ozna-
Slov „sankce“nebo „homosexuál“se ruský prezident Vladimir Putin štítí. I proto německá kancléřka Merkelová jednání v ruském Soči konstatovala: „Nerozumíme si, ale dialog je potřebný.“ Ruská média Putina vykreslují jako politika, se kterým ostatní mocní světoví lídři musejí hovořit, ať už je jim to po chuti, či ne.
čil za „nepotvrzené fámy“. Naopak, podle něj se nejmenované státy vměšují do vnitřních věcí Ruska, třeba prostřednictvím neziskových organizací. Jenže Merkelová přiznala, že se ruské dezinformační kampaně bojí, a uvedla i několik konkrétních příkladů.
Nervózní tón setkání, které nepřineslo žádný pokrok ani v jedné z projednávaných otázek, vygradoval ve chvíli, kdy Merkelová veřejně požádala Putina o ochranu pronásledovaných homosexuálů v Čečensku. Na tuto výzvu ruský prezident nezareagoval a slovo homosexuál ani nevyslovil. Kancléřka musela přiznat, že si v mnohém s Putinem nerozumí, přesto je „dialog lepší než mlčení“.
Ruská provládní média návštěvu Merkelové podala tak, že Němci pochopili, že se bez Ruska neobejdou. Což by byla rok před prezidentskými volbami pro Putina zpráva zásadní. Byl kvůli ní ochoten i k náznaku vstřícnosti, když prohlásil: „Děkuji vám za to, že jste uznala za možné přijet.“