Trump vyděsil Wall Street

Donald Trump poprvé od nástupu do Bílého domu oprášil svůj předvolební slib, že rozdělí velké banky na menší. Finanční domy by se musely věnovat výhradně buď investičnímu, nebo komerčnímu bankovnictví. Stoupenci opětovného rozdělení bank na komerční a investiční argumentují, že by to výrazným způsobem eliminovalo riziko destabilizace finančního systému

WASHINGTON/PRAHA Přísná pravidla omezující podnikání velkých bank ve Spojených státech jsou opět na stole. „Zrovna to zvažuji,“prohlásil americký prezident Donald Trump v pondělním půlhodinovém rozhovoru pro televizní stanici Bloomberg TV.

„Jsou lidé, kteří volají po návratu starých časů... Tak se na to tedy podíváme,“řekl doslova. A patřičně tak vyděsil šéfy největších finančních domů na Wall Street.

Trump tak navazuje na svou předvolební rétoriku. Konkrétně uvažuje o znovuzavedení někdej- šího Glass-Steagallova zákona, který byl přijat v době velké hospodářské krize roku 1933 a zakazoval bankám provozovat současně investiční i komerční bankovnictví. Cílem jedné z vůbec nejpřísnějších bankovních regulací v historii byla ochrana klientských vkladů.

Clintonův pomníček

Norma platila až do roku 1999, kdy ji zrušil demokratický prezident Bill Clinton. Právě tehdy nastala éra, která umožnila vznik finančních superkolosů podnikajících napříč bankovním sektorem, jak je známe dnes. Podle mnohých kritiků amerického bankovního systému právě zrušení Glass-Steagallova zákona přispělo výraznou měrou k rozsahu škod způsobených finanční krizí po roce 2008.

Stoupenci rozdělení bank argumentují, že by to výrazným způsobem eliminovalo riziko destabilizace finančního systému. Kdyby Clinton tento zákon nezrušil, nejspíš by například v roce 2008 nedo- šlo k pádu tak velké instituce, jakou byla banka Lehman Brothers.

Prezidentovy plány nicméně nejsou překvapivé. Už během své předvolební kampaně Trump volal po aktualizované verzi tohoto zákona, vhodné pro 21. století. Regulaci přitom podporují i ekonomičtí odborníci, kterými se Trump po usednutí v Oválné pracovně obklopil.

O vzkříšení Glass-Steagallova zákona už s americkými zákonodárci jednal – zatím neoficiálně – šéf prezidentových poradců Gary D. Cohn, který předsedá Národní ekonomické radě USA.

Cohn je přitom bývalým prezidentem a provozním ředitelem Goldman Sachs – jedné z velkých bank, kterých se zvažované opatření zásadně dotýká. Když s myšlenkou na znovuobnovení pravidla o rozdělení investičního a komerčního bankovnictví republikáni v průběhu kampaně přišli poprvé, reagovali zástupci právě Goldman Sachs tak, že jde o „překvapivou novou pozici“.

Cohn přitom není jediným z Trumpových poradců, kteří měli v minulosti k bankovnímu sektoru blízko a teď by se nebránili jeho omezení. Šéf státní kasy Steve Mnuchin, který v investiční bance Goldman Sachs působil až do roku 2002, nějakou formu obnovy Glass-Steagallova zákona podporuje také.

Ovšem optikou finančních domů by zpřísnění pravidel bankám přineslo velké ztráty, a to hned ze dvou důvodů.

Okleštěné zisky

V první řadě by se snížila jejich budoucí ziskovost, navíc v případě oddělování by se jednalo o dlouhodobý a vysoce nákladný proces. Banky na Wall Street by pak mnohdy stály před obtížnou volbou, které části byznysu dát přednost.

Nápad znovu rozdělit banky se přitom ozývá už delší dobu. Pro znovuzavedení zákona se vyslovil i jeden z guvernérů americké centrální banky Fed, šéf její pobočky vMinneapolisu Nell Kashkari. Ten byl přitom jedním z klíčových lidí, kteří po roce 2008 pomáhali zachraňovat Wall Street. Kashkari totiž stál v čele záchranného programu pro finanční instituce, známého jako TARP.

Prostřednictvím tohoto programu pak Spojené státy napumpovaly do tamních bank miliardy dolarů.