Zdraví mužů je křehké
Proč muži v průměru žijí kratší dobu než ženy? „Může to souviset s tím, že vedou rizikovější život a jsou více vystaveni stresu z odpovědnosti,“míní docent Bohumil Seifert, přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Na rozdíl od žen jim pak v aktivním věku neposkytují ochranu pohlavní hormony, a proto je dříve ohrožují infarkty a cévní mozkové příhody.“
Navíc muži méně dbají na prevenci, snáz podléhají závislostem amají vyšší riziko sebevražd. Příznaky vážných chorob často podceňují, a k lékaři tak leckdy dorazí až ve chvíli, kdy je už pozdě. Možnosti, jak to změnit, se však přece jen už zvolna rýsují.
Tučné jídlo a málo pohybu
Od sametové revoluce vzrostla v České republice očekávaná střední délka života o osm let. Ale na tom, že ženy přežívají muže zhruba o šest let, se za posledních pětadvacet let nic nezměnilo. Ve srovnání s ostatními Evropany je na tom česká mužská populace navíc stále o něco hůř. přizná, že má problémy s močením.“
Podle slov docenta Seiferta ženy také ochotněji navštěvují preventivní prohlídky a nepodceňují zdravotní rizika tolik jako muži. „Vždycky zbystřím, když se mi v ordinaci objeví pacient ve středním věku,“říká. „Z praxe to- tiž vím, že se k návštěvě lékaře často odhodlá, až když mu teče do bot.“Nejčastější příčinou úmrtí u mužů bývají onemocnění srdce a cév a cévní mozkové příhody. Také vzhledem k nedostatečné prevenci a nezdravým návykům muži více umírají na nádory plic, tlustého střeva a konečníku. A k nim se ještě přidávají specificky mužské karcinomy prostaty.
Oproti svým ženským protějškům jsou však pánové tak trochu v nevýhodě. „Ženy mají plošný screening zaměřený na rakovinu prsu a děložního čípku,“uvádí profesor Hanuš. „U rakoviny prostaty nebo varlete však nic takového neexistuje.“Záleží tedy výhradně na muži, zda se v pravou chvíli vypraví k odborníkovi.
Češi mají dnes větší šanci dožít se vyššího věku než v předchozích letech. Muži však stále zaostávají za ženami a ze zdravotnického pohledu se vlastně stávají „slabším pohlavím“.
Jarní sebevraždy
Délku života mohou ovšem ovlivnit také psychická onemocnění. „Ženy více trpí depresivními a úzkostnými poruchami,“říká předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně Martin Anders, který působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. „Muži pak mají spíše sklony k závislostem na různých psychoaktivních látkách.“
Podle statistik páchají také několikanásobně častěji sebevraždy než ženy a volí k tomu agresivnější metody, které je s větší jistotou připraví o život. Počet dokonaných sebevražd u nás je asi o 20 procent vyšší, než je průměr v zemích OECD. Nejvíce jich bývá na jaře, kdy v mozku ubývá neuropřenašeče serotoninu, který reguluje náladu a napětí.
V současnosti odborníci poukazují i na možnou souvislost s vyšším výskytem alergií v jarním období. Zánět, který v organismu způsobují, vyvolává zvýšenou tvorbu cytokinů, buněk produkovaných imunitním systémem. Ty pak v oblasti mozku způsobují změny nálad.
Nejkritičtějším dnem bývá podle statistik pondělí. Odborníci tuto skutečnost dávají do souvislosti s počátkem pracovního týdne a působením stresu u zranitelných osob. Z klinických studií vyplývá, že k nejohroženějším patří muži, kteří mají blízko ke konzumaci alkoholu, jenž sám o sobě vyvolává nebo prohlubuje již přítomné změny nálad a depresivní syndromy.
„Z praxe mohu potvrdit, že k většině sebevražedných pokusů dochází v opilosti,“říká docent Anders. „Další ohroženou skupinou jsou pak jedinci trpící poruchami osobnosti.“Účinnou obranu před duševní nepohodou nebo přímo poruchou vidí ve správné psychohygieně. Mnozí lidé však tuto vcelku jednoduchou možnost podceňují. Nejdůležitější je dostatek fyzického pohybu, ale i relaxace, pravidelný rytmus života, expozice světlu ve správný čas a vhodná skladba potravy. A také včasné řešení problémů a návštěva lékaře, pokud už se objeví příznaky depresivní poruchy.
„Nejhorší za takové situace je oddávat se alkoholu nebo užívat léky benzodiazepiny bez řádné lékařské kontroly,“dodává docent Anders.
Muži méně dbají na prevenci, snáz podléhají závislostem a mají vyšší riziko sebevražd. Příznaky vážných chorob často podceňují.