Japonci si možná už brzy nezapálí
Ostrovní císařství čelí tlaku zakázat kouření na veřejnosti kvůli letní olympiádě v Tokiu
TOKIO/PRAHA Už za tři roky bude japonská metropole hostit největší sportovní svátek, letní olympijské hry. Druhé po více než půl století – pořadatelskou premiéru si Tokio odbylo už v roce 1964.
Ultramoderní asijské město se nicméně v očích Mezinárodního olympijského výboru potýká s jedním zásadním nedostatkem: až přílišnou vlídností ke kuřákům.
Navzdory globálním snahám o omezení kouření na veřejných místech je Japonsko zemí ke kuřákům výrazně smířlivější než většina hospodářsky vyspělých zemí. Kouří se tak na ulicích, v restauracích, vesměs ve všech barech a podnicích. V některých japonských městech a jejich částech sice zákaz kouření upravují místní vyhlášky, úřady ale omezení zpravidla příliš přísně nevymáhají.
I když počet japonských kuřáků dlouhodobě klesá hlavně kvůli osvětě a stoupajícím cenám cigaret – ještě před půlstoletím byly přitom mezi kuřáky více než tři čtvrtiny mužů –, nadále v zemi kouří na 30 procent mužů a osm procent žen. Mladší generace ale výrazně méně než jejich rodiče a prarodiče. Zapálit si legálně mohou Japonci ve 20 letech, stejně jako se napít alkoholu.
Mezinárodní olympijský výbor tak ve světle blížících se her apeluje na to, aby japonská metropole následovala Rio de Janeiro i další předchůdce a zakázala kouření na všech veřejných místech. Brazilské dějiště loňských her zavedlo plošný zákaz kouření v uzavřených prostorách před olympiádou, stejně tak zákaz platil ještě dávno před hrami také v Londýně (2012) i Vancouveru (2010). V ruském Soči (2014) v době konání zimní olympiády vydaly úřady alespoň omezený zákaz pro toto město a podobně udělili dočasnou stopku kuřákům i v roce 2008 v Pekingu.
Stát má třetinový podíl v tabákovém kolosu
Ostrovní císařství nicméně až dosud snahám jakkoliv omezit kouření na veřejných místech odolávalo. Proti se staví majitelé podniků i část zákonodárců. Podle kritiků i proto, že stát má třetinový podíl v tabákovém kolosu Japan Tobacco, třetím největším výrobci cigaret na světě. Z něj přitom každoročně proudí do státní kasy miliardy jen na výplatě dividend.
Podle zdravotnických úřadů v Japonsku ročně zemře na nemoci spojené s kouřením na 140 tisíc obyvatel. Obětí pasivního kouře- ní je každý rok i na 15 tisíc nekuřáků.
Navzdory těmto černým statistikám si ovšem vědci lámou hlavu s tím, čemu říkají japonský kuřácký paradox. I když totiž Japonci kouří v hojném počtu, existuje u nich podle vědeckých studií takřka sedmkrát nižší riziko, že onemocní rakovinou plic, než je tomu u amerických kuřáků. Odborníci se domnívají, že je to kvůli celkově zdravějšímu životnímu stylu: pestré stravě a především nižší konzumaci alkoholu.
Jak ale připouští viceprezident Mezinárodního olympijského výboru John Coates, není v silách organizace zákaz kouření vynucovat jinde než přímo na sportovištích a v olympijské vesnici. Jeho prosazení tak nyní závisí především na vládnoucí japonské Liberálně-demokratické straně premiéra Šinzóa Abeho.