Skandál potápí armádu i ministryni
Mnoho let byl německý bundeswehr považován za imunní vůči pravicovému extremismu a kontrolní mechanismy, jež měly bránit jeho vlivu, za dostatečné. Aktuální případ ale naznačuje, že tomu tak nebylo.
BERLÍN/PRAHA Méně než pět měsíců před volbami zasáhl Německo skandál s možným působením pravicově-extremistických skupin ve strukturách jeho armády.
Před několika dny byl zadržen 28letý důstojník Franco A. pro podezření, že chtěl spáchat teroristický útok. Jeho nadřízení přitom dlouhodobě věděli o jeho extrémně pravicových postojích, ale zjevně proti němu nezasáhli.
Franco A. navíc vedl více než rok dvojí život. Vedle toho, že na první pohled plnil všechny své povinnosti v armádě, se nechal koncem roku 2015 registrovat jako syrský uprchlík a pobíral mimo jiné i pravidelné sociální dávky. Teroristický čin, který se chystal spáchat, chtěl následně svalit na uprchlíky.
Kriminalisté našli jeho diář obsahující seznam jmen potenciálních cílů. Mezi nimi byla uvedena jména představitelů Ústřední rady židů a Ústřední rady muslimů v Německu, stejně jako známých osobností angažujících se v oblasti ochrany lidských práv.
Případ je choulostivý zejména pro křesťanskodemokratickou (CDU) ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou, jež je spojenkyní kancléřky Angely Merkelové.
Šéfka resortu obrany slíbila důsledné vyšetření kauzy. Zároveň ale v minulých dnech ostře kritizovala velení armády na střední a nižší úrovni, že vědělo nejenom o tomto případu, ale i o dalších pochybeních, například o šikanování vojáků. Namísto vyšetření se je však snažilo zamést pod koberec.
Kvůli svým výrokům je ministryně kritizována nejenom zástupci stavovské organizace německé armády, ale i politiky ostatních stran.
Především sociální demokraté (CSU), kteří jsou součástí celo- státní koalice, poukazují na to, že nejvyšší politickou odpovědnost za armádu má právě ministryně obrany a měla by z toho případně vyvodit zodpovědnost.
Selhání kontrolních mechanismů
Včera se proto von der Leyenová sešla v Berlíně se stovkou generálů a admirálů, od nichž se chtěla dozvědět, proč se informace o pochybeních, ke kterým došlo v minulých měsících v několika kasárnách, nedostaly na patřičná místa.
„Je zjevné, že všechny samočisticí mechanismy nezafungovaly tak, jak bychom si přáli,“uvedl k tomu před schůzkou pro televizi ARD šéf generálního štábu německé armády Volker Wieker.
V souvislosti s kauzou důstojní- ka Franca A. se totiž objevují stále nové detaily potvrzující domněnku, že se nejedná o ojedinělý případ. Podle všeho kolem sebe vytvořil síť spřízněných vojáků, kteří byli do jeho teroristických plánů zasvěceni.
Společenská místnost v kasárně, v níž se muži scházeli, byla navíc vyzdobena obrázky nacistického wehrmachtu a na stěně visela útočná puška s vyrytým hákovým křížem.
Německá armáda má přibližně 180 tisíc příslušníků. Za poslední čtyři roky propustila ze svých řad osmnáct vojáků kvůli sympatiím pro pravicově-radikální a neonacistické myšlenky.
Zároveň v současné době vojenské obranné zpravodajství MAD prošetřuje 280 případů kvůli podezření z napojení na extremistické skupiny.
Aktuální skandál s největší pravděpodobností také poznamená obraz, který bundeswehr o sobě v minulých letech šířil.
Vznikl totiž v roce 1955 jako armáda tehdejšího západního Německa. Od samého začátku byl koncipován jako „armáda občanů v uniformě“, kteří navzdory tomu, že přijímají rozkazy svých nadřízených, nepřestávají být občany státu se všemi právy.
Rychlost, s jakou se podaří ministryni von der Leyenové objasnit celé pozadí případu, také rozhodne o jejím dalším politickém osudu.
Populární politička byla v minulých letech často zmiňována jako potenciální nástupkyně kancléřky Merkelové v čele vlády i CDU.