Macron, Le Penová? Nebo zůstat doma
PAŘÍŽ/PRAHA Pro mnohé Francouze je to těžká volba. Nemohou si vybrat mezi dvojicí prezidentských kandidátů, kteří postoupili do druhého kola. Marine Le Penová se jim zdá příliš xenofobní, Emmanuel Macron je zase poznamenán svým angažmá v roli poradce a ministra ve vládě široce neoblíbeného Françoise Hollanda, dosluhující socialistické hlavy státu.
Co s tím? Mnozí voliči proto zůstanou v neděli raději doma.
„Je to opravdu strašné dilema – jak zahradit cestu k vítězství Le Penové a zároveň nepodpořit Macrona?“shrnul na webu deníku Le Monde pochyby Jean Boudin, jeden z mnoha diskutujících pod článkem.
Před 15 lety byli nadšení
Zanícení příznivci jsou nyní v těchto politických debatách ve výrazné menšině. Diskusi vévodí pocity znechucení a pesimismu. „Le Penová je nebezpečná, protože chce opustit Evropskou unii, jenže Macron je zase velký lhář,“říká Olivier Cohendy, majitel rodinného bistra na předměstí Lyonu.
Tyto nálady dokumentují také předvolební studie. Podle některýchmůže být volební účast nejnižší od roku 1969. To by Le Penové s jejími disciplinovanými voliči velmi nahrávalo. Určité matematické modely naznačují, že by v případě extrémně nízké účasti měla i šanci uspět.
Zatím to přesto vypadá, že do Elysejského paláce má mnohem blíž centristický kandidát Macron. Podle včerejšího průzkumu společnosti Ipsos Sopra pro francouzskou televizi TF1 by měl zvítězit v poměru 61,5 ku 38,5 procenta.
Mírně tak navýšil svůj náskok, podle všeho zásluhou úspěšného zvládnutí středeční televizní debaty. Dařilo se mu pohotově odrážet útoky Le Penové a posluchačům se jevil jako fundovanější v ekonomických otázkách.
Pořád ale musí stírat nepříjemný „odér“, jejž u některých Francouzů zanechala jeho práce pro banku Rothschild. Na svět globálních financí se voliči ve Francii dívají stále vcelku podezíravě, bez rozdílu toho, koho volí.
Lhostejnost Francouzů před nedělním ostrým duelem kontrastu- je s atmosférou aktivismu a zaujetí, která předcházela druhému kolu prezidentských voleb před 15 lety. Do finále tehdy postoupil Jean-Marie Le Pen, otec Marine, jako vůbec první kandidát Národní fronty (FN). V druhém kole byl poražen Jacquesem Chirakem, který získal přesvědčivých 82 procent hlasů díky obecnému vzepětí pocitu občanské odpovědnosti, když volební účast tehdy dosáhla téměř 80 procent.
Teď je vše jinak. Marine Le Penová uhladila populistickou FN do vlídné podoby, přijatelné pro mnohé voliče mainstreamových stran. Získá tedy podle průzkumů dvojnásobek hlasů než její otec v roce 2002. Pohoršení z jejího postupu do druhého kola už nezní příliš hlasitě.
V Remeši létala vajíčka
Nic na tom nezměnil ani závěr kampaně, kdy na Marine Le Penovou zaútočilo pár stovek odpůrců, když navštívila historickou katedrálu v Remeši. Létala na ni vajíčka z rukou zakuklených příznivců krajní levice. Ti jsou rozladěni, že jejich kandidát Jean-Luc Mélenchon skončil už v prvním kole. Teď cítí frustraci.
„Jedinou správnou cestou je pro nás boj v ulicích,“vysvětlil francouzskému listu Libération mladý anarchista Philippe.
Výsledek voleb tedy určí voliči neúspěšných kandidátů z prvního kola. Pokud se věci budou ubírat odhadovaným směrem a Macron zvítězí, bude mít před sebou další náročný úkol. Uspět se svým hnutím En Marche! (Vpřed!) i v červnových parlamentních volbách. Bez podpory parlamentu by totiž neměl šanci žádný ze svých plánů prosadit.
Zůstane ale početná obec voličů, kteří jeho vize odmítli. „Le Penová možná nezvítězí, je ale zjev
né, že země je zásadně roz- dělená,“řekl britskému deníku Financial Times sociolog Sylvian Crépon.
Více čtěte na straně 15
Poznámku k tématu čtěte na straně 10