Budoucnost Šlesvicka závisí na dánské „páté koloně“
KIEL/PRAHA Příští dva víkendy čekají Německo dvě generálky před podzimními celostátními volbami do Spolkového sněmu.
Zítra rozhodnou dva miliony voličů ve Šlesvicku-Holštýnsku, regionu mezi Severním a Baltským mořem, o novém složení parlamentu. Za týden budou hlasovat voliči v nejlidnatější zemi, v Severním Porýní – Vestfálsku.
Volby v nejsevernější části Německa měly dlouho jasného favorita. Mnohé nasvědčovalo tomu, že dosavadní premiér Torsten Albig ze sociálnědemokratické strany (SPD) svůj mandát bez problémů obhájí. Do karet mu hrála i příznivá společenská atmosféra související se zvolením Martina Schulze do čela celostátního vedení strany.
Ale tak, jak klesají preference SPD v celém Německu, začala slábnout i podpora pro Albiga. Ten tak své stoupence utěšoval, že regionální průzkumy veřejného mínění v minulosti již několikrát selhaly.
Naopak křesťanským demokratům (CDU), kteří v tomto regionu za posledních pět let vystřídali pět předsedů, se podařilo chytit druhý dech. Navíc přišli s tématem, které dlouhodobě trápí občany Šlesvicka-Holštýnska napříč politickým spektrem: kvalitou místních škol a vzdělání obecně.
CDU se podařilo srovnat krok s SPD a podle některých průzkumů dokázala dosavadní hlav- ní vládní stranu i předehnat. Nakonec tak může o volebním vítězi rozhodnout popularita lídra a z tohoto hlediska je premiér Albig ve výhodě.
Volební vítěz může skončit v opozici
V nedávných letech se vznik vlád ve Šlesvicku-Holštýnsku neobešel bez komplikací. Volby zpravidla nepřinesly jasnou většinu. A tak přišlo ke slovu specifikum zdejší politiky: stálé zastoupení zhruba 50tisícové dánské menšiny v parlamentu.
Na její politickou reprezentaci, takzvané Jihošlesvické volební sdružení (SSW), se totiž nevztahuje pětiprocentní klauzule.
V minulých desetiletích, kdy se v regionu střídala u moci pravice s levicí, zachovávalo SSW neutrální postoj a omezovalo se té- měř výlučně na ochranu zájmů dánské a fríské menšiny, především v oblasti školství a kulturní politiky.
Před pěti lety ovšem němečtí Dánové premiérově souhlasili se vstupem do vlády sociálních demokratů a Zelených a zajistili jí v parlamentu těsnou většinu jednoho hlasu.
CDU, která volby původně vyhrála, kvůli tomu musela odejít do opozice.
Nedá se vyloučit, že za tím byla ze strany menšinových politiků i drobná pomsta: právě předchozí koalice křesťanských demokratů a liberálů prosadila rozpočtové škrty, které se dotkly i menšinových škol, a to i přesto, že proti nim vyšly do ulic stovky německých Dánů.
Z toho důvodu již menšinová strana předem avizovala, že má zájem pokračovat ve vládě i po zítřejších volbách, bez ohledu na to, kdo je nakonec vyhraje. Zachovat 48 stávajících vzdělávacích zařízení dánské menšiny ve Šlesvicku-Holštýnsku považuje za svou hlavní prioritu.
V uplynulé kampani ovšem musela strana SSW čelit i výtkám, že je „pátou kolonou“Dánska. Tomuto tvrzení nahrává skutečnost, že každoročně získává dvě třetiny peněz na svou činnost z Kodaně.
Atmosféru předvolební kampaně otrávil i požadavek místopředsedy protiimigrační Dánské lidové strany Sörena Espersena, aby byla dánsko-německá hranice posunuta o desítky kilometrů na jih a oblasti obývané menšinou následně připojeny k Dánsku.
„Nenesu odpovědnost za to, co řekl pan Espersen. Existují zkrátka i političtí idioti, ale že my za ně máme ručit, považuji za hloupé,“řekla šéfka SSW Anke Spoorendonková, která je ministryní spravedlnosti a kultury v regionální vládě.
Jasné vítězství, nebo přece jen fotofiniš? Regionální volby na severu Německa slibovaly krátce před hlasováním těsný souboj o prvenství mezi sociálními a křesťanskými demokraty.