MMF: Jde to i bez hotovosti

Podle Mezinárodního měnového fondu by přechod na bezhotovostní ekonomiku podpořil hospodářský růst

WASHINGTON/PRAHA Stále více lidí vytahuje z peněženky častěji platební kartu než hotové peníze. Přestože hotovost ve světě stále dominuje – na 85 procent transakcí probíhá v mincích a bankovkách –, trend jejich nahrazování bezhotovostními prostředky potvrzuje i nová studie Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Na rozdíl od obvyklé kritiky, že hotovost živí šedou ekonomiku a usnadňuje život kriminálníkům i teroristům všeho druhu, šli na to v MMF jinak. Zajímali se především omožné budoucí dopady tohoto procesu.

Lákadlo záporných sazeb

Jedním z nich je přitom možnost snáze zavést záporné úrokové sazby. Kdyby se totiž prakticky eliminovala hotovost, většina peněz by musela být v uložena v bankách. V případě zavedení záporných úrokových sazeb by ovšem centrální banky jistě našly způsob, jak obyvatelstvo přimět k utrácení. Jen těžko si lze totiž představit, že by lidé raději bankám platili za to, že u nich mají uložené finance.

„Obecně můžou centrální banky přechod na bezhotovostní platby vítat, protože právě existence hotovosti byla v posledních letech diskutována jako hlavní překážka pro zavedení hluboce záporných sazeb,“potvrzuje Michal Skořepa, analytik České spořitelny.

Ostatně MMF předpokládá, že v takové situaci by lidé své peníze z bank raději vybrali či přesunuli jinam, třeba do nemovitosti. Masivní výběry vkladů by přitom mohly ohrozit stabilitu komerčních bank.

Odborníci z MMF však nezůstali jen u statistik a prognóz. Studie obsahuje i konkrétní doporučení, jaká opatření přijmout ve snaze snížit užívání hotovosti. Část z nich se přitom již děje.

Například omezení bankovek s vysokou nominální hodnotou. Evropská centrální banka už loni rozhodla, že do roku 2018 přestane vydávat 500eurové bankovky.

Fond rovněž radí zastropovat hotovostní transakce. A i to už je v Evropě realitou. Dalším z návrhů je oznamovaní přesunů větších sum přes hranice. V EU ostatně už dnes platí, že přeshraniční převoz částky v hotovosti nad deset tisíc eur musí být nahlášen celníkům.

Dlouhodobý proces

„Základní dlouhodobý dopad by měl být pozitivní, a to ve směru snížení transakčních nákladů a zvýšení efektivnosti a potenciálu ekonomiky,“souhlasí Skořepa. „Jakkoli je ekonomická efektivnost důležitá, není a nesmí být jediným hlediskem, kterým hodnotíme vývoj kolem nás. Pokud si například ceníme soukromí, které nám hotovost poskytuje, pak je to jistě silný argument, i když jde proti čistě ekonomickému uvažování,“dodal Skořepa.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška vliv tohoto trendu v Česku příliš velký nebude. „Větší význam může mít v ekonomikách s přebytkem úvěrů nad vklady,“soudí Sobíšek.

Poměr úvěrů a vkladů v českém bankovním sektoru se dlouhodobě pohybuje kolem 75 procent, což je jedna z nejnižších hodnot v EU.

„Proces redukce hotovosti je téma budoucnosti, trochu připomíná robotizaci: již probíhá, ale vývoj jde a půjde pozvolna, evolučně a rozhodně ne tak, že se jednou probudíme a hotové peníze nebudou existovat,“říká Sobíšek.

Kolik peněz lidé drží v hotovosti místo na účtech, vysvětluje takzvaný Baumol-Tobinův model poptávky po penězích. Jeden z jeho dvou nezávislých autorů, legendární americký ekonom William Baumol, zemřel ve čtvrtek 4. května. Poznámku k Williamu Baumolovi najdete na straně 10