Muž bez vlastností
Až do úterka jsem váhal, zda je zajímavější sledovat českou politickou scénu, nebo pohlavní život cípala pruhovaného, a klonil jsem se k možnosti druhé. Vypadalo to totiž tak, jako by se na jednu stagionu sjely čtyři kočovné společnosti a všechny do nekonečna přehrávaly jeden jediný kus zvaný Antibabiš.
Cloumalo mnou pokušení se toho muže v diskusi s přáteli snad i zastat. Samozřejmě že pan Babiš, velmi, velmi kulantně řečeno, není žádný sloup demokratických pořádků ani příkladem průhledných podnikatelských praktik. Pokud však čtyřka kočujících společností měla důvodné podezření z porušování zákona panem Babišem, měla se obrátit na vyšetřující orgány a případně nechat rozhodnout soud. Tak se to dělá na západ od nás. Naši politici však, s východní
Pondělí Neff skořápkou stále na zadku, zvolili postup carevny Kateřiny II., která naháněla falešného cara Pugačova do železné klece, aby si každý mohl na něj plivnout.
V úterý tato šmíra skončila. Předseda ČSSD a premiér nevěda, jak jinak se Babiše zbavit, oznámil demisi své vlády. Sobotkův řídnoucí fanklub v tom vidí chlapské gesto, pasentnější v této souvislosti mně však připadá přísloví „za klobouk ušetřil, komu hlava nenarostla!“.
Napadá mne jediný důvod Sobotkova rozhodnutí. Možná usoudil, že jeho strana, zaháněná do preferenčního kouta, potřebuje nějaký velký a nečekaný čin. Tak velký a nečekaný, že by stranu probudil k nové aktivitě a snad i zarazil odliv voličů. A jako odpovědný vůdce svých lidí obětoval pro to i svůj politický život. Mám však podezření,
Úterý Putna
Středa Baldýnský že političtí bohové jeho oběť nepřijmou a Bohuslav Sobotka odejde do politické nicoty bez aureoly.
Zaprvé proto, že oběť byla vynucena. Sobotka totiž vlezl do pasti, kterou dlouho a pečlivě strojila pravicová opozice. Jen mydli do Babiše, však my ti pomůžeme dovládnout, i kdyby se vláda rozklížila, poňoukala jej vytrvale. A Sobotka mydlil, až v té pasti zůstal.
Zadruhé oběť nebude přijata proto, že Sobotka demisí vyvolal běsy, které nadlouho mohou ovlivňovat českou politiku, a to nikoliv k lepšímu. Podezdil novoprezidentské ambice Miloše Zemana jako stabilizátora české společnosti. Odevzdal svoji stranu Zemanovým lidem ať skrytým, ať otevřeným. Fenomén Babiš z politiky neodstranil, navíc mezi vlastníkem ANO a prezidentem panují nemalé sympatie.
Je to tragédie někdejší naděje
Čtvrtek Rejžek ČSSD, za kterou jsem i já Sobotku dlouho držel. Bezpochyby bytostný sociální demokrat, jenže také muž bez vlastností, který se nedovedl rozhodnout. S lánskými pučisty nezatočil, jak měl, naopak z nejneschopnějšího z nich učinil svého zástupce. Prezidentovo nepatřičné diletování do zahraniční politiky přehlížel. Nutnou orientaci strany na mladé a vzdělané nechal si rozmluvit uleželými strejci. Svoje evropanství „provozoval“jen tak, aby doma nenarazil. A i tu demisi si nakonec rozmyslel.
Bohuslava Sobotky je mi líto. Líto je mi i sociální demokracie. JIŘÍ HANÁK
Pátek Šustrová Sobota Hanák