Bytů v Praze je dost

Článek o nájmech v Praze vychází ze dvou velmi chybných tvrzení. V prvé řadě: tvrzení „nízký podíl obyvatel žijících v nájmu je dán historickým vývojem a silnou preferencí obyvatel vlastnit své bydlení“může být přijatelné pouze za předpokladu, že za celou historii budeme považovat posledních cca 25 let. Už za dob Rakouska-Uherska bylo v Praze bydlení převážně nájemní. Zlom přišel po r. 1989, kdy došlo k obrovským majetkovým přesunům, změnám vlastníků, deregulaci nájemného.

Pak dochází k enormnímu nárůstu cen bydlení. (Ve srovnání s r. 1989 jsou ceny potravin pro mne nyní 2–3krát levnější, spotřební zboží 1,5–7krát levnější, nájemné a vše spojené s bydlením 17krát dražší.) Druhý nesmysl je tvrzení o nedostatku bytů. Stačí jít městem se zdviženou hlavou a sledovat slepá okna prázdných bytů. Jsou to stovky a možná i tisíce volných bytů. Jde o úmysl, náhodu, lidé nechtějí bydlet ve velkých měšťanských bytech, majiteli se nevyplácí to provozovat?

Mohu se mýlit, ale podle mne jde o uměle vyvolávaný nedostatek, umožňující nasazovat přemrštěné ceny. Jestliže dokáže stát regulovat chování majitelů restaurací (evidence tržeb, kouření), jestliže dokáže ovlivňovat ceny různého zboží a služeb (solární energie atp.), jestliže dokáže z našich daní platit majitelům nemovitostí příspěvky na bydlení, pak nepochopím, s jakým klidem přihlíží tomu, že mladí, staří a chudší lidé stále rychleji ztrácejí schopnost zajistit si vlastními silami alespoň trochu důstojné bydlení. Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz.