Roboti berou práci mužům
Fyzicky náročné rutinní úkony, bez nichž se zatím neobejde velká část typicky mužských profesí, zastanou automaty nejdříve.
PRAHA Technologický pokrok vždy měl a bude mít své vítěze i poražené. Mezi ty druhé by se v blízké budoucnosti mohla nechtěně zařadit bezmála třetina pracujících mužů v Česku, kteří jsou zaměstnaní na stavbách jako strojírenští dělníci nebo řidiči. Na vzestupu naopak budou nyní typicky ženská povolání.
Oxfordští vědci Carl B. Frey a Michael Osborne se nedávno pokusili odhadnout, která povolání budou v budoucnu nejvíce ohrožena masivně nastupující automatizací a robotizací. Celkem nepřekvapivě jsou mezi nimi mechanici, strojírenští a montážní dělníci, řidiči, skladníci, účetní či administrativní pracovníci.
K podobným závěrům došly i analýzy dvou známých konzultačních firem. McKinsey& Comp. navíc varuje před úbytkem pracovních míst pro zaměstnance zpracovávající potraviny, naopak studie PWC vážné ohrožení pracovníků v potravinářském průmyslu nepredikuje. Ani jedna z analýz kupodivu mezi nejohroženější skupiny neřadí administrativní povolání.
Všechny tři zdroje jsou však za jedno, že robotizace připraví o práci řadu zaměstnanců vykonávajících dnes předvídatelnou, či dokonce rutinní manuální činnost.
Ne všichni ale mají důvod k obavám. Povolání, která lze těžko nahradit robotem, lze rozdělit do dvou skupin.
Kreativita a lidskost
První z nich staví většinou na vysokoškolském vzdělání, vysoké inteligenci či kreativitě (manažeři, inženýři, analytici, vědci, konzultanti, lékaři, právníci, novináři či umělci). Druhá na mezilidských vztazích, péči o potřebné, empatii a schopnosti vyjednávat (učitelé, ale i pomocní pedagogičtí pracovníci, sociální pracovníci, pečovatelé, pomocní pracovníci ve zdravotnictví nebo i někteří prodejci).
Zmíněné studie předpokládají, že vůči robotizaci budou ze všech nejvíce imunní sociální pracovníci starající se o mentálně postižené či závislé na drogách.
Koho mohou nahradit roboti
Budou ale určitě vznikat i zcela nová povolání. I ta budou ale pravděpodobně oceňovat buď komplexní a kreativní abstraktní myšlení, nebo osobní mezilidský kontakt (tedy oblast, která je dnes většinou chápána jako spíše ženská doména).
Co z toho vyplývá? Robotizace a automatizace s sebou přinese také nutnost odbourávat zažité genderové stereotypy. Zanikat budou často téměř čistě mužská povolání, porostou naopak sektory, ve kterých dnes dominují ženy (především vzdělávání, pečovatelské a sociální služby).
Soumrak stereotypů
Mezi strojírenskými dělníky, řidiči či pracovníky na stavbách je dnes přes 95 procent mužů, kteří tvoří okolo 30 procent pracující mužské populace (podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ z roku 2013). Tito muži se těžko uplatní jako softwaroví inženýři, a budou tedy muset zabrousit do neznámých vod, o kterých se dnes dost možná domnívají, že „jsou leda pro ženský“.
I ženy budou samozřejmě automatizací ohroženy. Třeba mezi montážními dělníky je žen více než polovina amezi administrativními pracovníky je jich skoro 90 procent. Tyto ženy však nebudou čelit bariéře společenského stereotypu, který by je odrazoval najít si jiné „ženské“povolání.
Pracující muži bez vysoké kvalifikace jsou jednou z demografických skupin, která bude očekávanou vlnou robotizace a automatizace ohrožena nejvíce.
Řešením je zatraktivnit pečovatelské profese pro muže. Zvýšit směšně nízké platy učitelů, zdravotních sester či pečovatelů a snažit ze zvyšovat jejich společenskou prestiž. Vychovávat ve školách chlapce k tomu, že být učitel ve školce je skvělé zaměstnání i pro muže. A hlavně, přestat ve veřejné debatě vzdychat nad tím, že muži už dnes vůbec nejsou muži. Poznámka k tématu na straně 10
Autorka je spolupracovnice redakce