PŘIJÍMAČKY NA VŠ
VČesku chybějí lékaři, slyšíme opakovaně. I proto jsme se zajímali: Bude se přijímat na lékařské fakulty víc uchazečů než dřív? Děkan té největší a nejznámější Aleksi Šedo nemá v tom ohledu dobrou zprávu. Největší 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze zatím neplánuje zvyšovat počet přijatých studentů. Nejsou na to peníze. Stejné vyjádření poskytla mluvčí brněnské Masarykovy univerzity.
Něco takového člověka zarazí. Peníze na vysoké školy jdou přece převážně ze státního rozpočtu. Stát může tedy rozhodnout, kam přidá, když je třeba, a kde případně ubere. Využívá toho?
„Pro rok 2017 plánujeme pod- pořit lékařské fakulty částkou až 100 milionů korun,“sděluje tiskové oddělení ministerstva školství. „Tyto peníze půjdou z fondu vzdělávací politiky.“Pro rok 2018 bude prý ministryně Valachová požadovat navýšení rozpočtu vysokých škol, „přičemž část těchto prostředků by měla jít na podporu oborů s významnou společenskou potřebností, kam lékařské obory patří“.
Šanci má každý čtvrtý
Něco takového ovšem bylo slyšet i v minulých letech. Zatím se ale nezdá, že by o tom příslušné školy věděly nebo že by s tím počítaly. Někdy to dokonce vypadá, jako by se lékařské fakulty snažily počet studentů spíš omezovat než navyšovat. Ze statistik ministerstva školství vyplývá, že pokud bychom vzali například tu 1. lékařskou fakultu v Praze, přijatých tam v absolutních číslech ubývá. Zatímco v roce 2010 přijali 850 lidí a rok nato 946, další léta se číslo stále snižovalo až na 625 přijatých v roce 2015. (Počet skutečně zapsaných je vzhledem k tomu, že si uchazeči podávají přihlášky na více škol, pravidelně nižší, ale tendence zůstává stejná.)
Důvodem může být i nedostatek odborných pedagogů. „Náš anatomický ústav stojí na profesorech, jimž je přes šedesát, málo je třeba také biochemiků, ale i dalších,“konstatuje Aleksi Šedo a upozorňuje i na skutečnost, že lékaři si vyučováním vydělají výrazně méně, než kdyby místo toho léčili.
Naopak uchazečů o studium medicíny spíše přibývá, a to na- vzdory klesající populační křivce. Ačkoliv si vysoké školy jako celek v poslední době stěžují na nedostatek kvalitních zájemců o studium, děkan Šedo připouští, že by měl z čeho vybírat, i kdyby se rozhodl přijmout o stovku lidí víc.
Šanci na přijetí má dnes na 1. lékařské fakultě přibližně každý čtvrtý uchazeč, podobné je to i na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Tedy na všeobecné lékařství. Na zubní lékařství tam loni činila pravděpodobnost přijetí jen 10,6 procenta, což znamená, že uspěl sotva každý devátý či desátý.
Přitom na medicínu se hlásí většinou jen nejúspěšnější středoškoláci. Nemalou část kapacity dokonce pravidelně zaplňují ti, kdo se mohou vykázat studijním průměrem rovnajícím se téměř čisté jedničce, a to za celou dobu středoškolského studia. Ani oni však nemusejí mít přijetí jisté. Není žádným tajemstvím, že tyto školy poskytují vedle studia v češtině (kde je i nemálo slovenských občanů) také placená studia v angličtině, což v zásadě není špatně, protože otevřenost prospívá kvalitě i pověsti. „Zájem je přes nemalé školné značný,“konstatuje Aleksi Šedo s tím, že v jednom ročníku na 1. LF UK je 120 cizinců z nejrůznějších zemí. Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně jsou čísla podobná. Ve všech ročnících dohromady tam mají přes 700 cizinců, přičemž se mezi ně nepočítají občané Slovenska (celkem 1225), protože ti studují v češtině, a tudíž bez školného. Třeba v roce 2002 měli v anglickém studiu jen stovku cizinců (v českém 316 slovenských občanů).
Velký zájem mají například Izraelci nebo Portugalci, studenti z rozvojových států, ale třeba i Skandinávci a Britové. A jejich peníze ( školné činí kolem 300 000 Kč ročně) vlastně umožňují vzdělávání českých mediků. „Stávající dotace, které dostáváme od státu, pokryjí necelé dvě třetiny nákladů a na zbylé náklady si školy musí vydělat samy, konstatuje děkan 1. LF UK Aleksi Šedo a dodává, že studium jednoho medika přijde školu přibližně na milion korun.
Úměra se zdá být jasná: Zatímco platících studentů na lékař- Kromě toho je tu ještě jeden problém: Na medicínu se hlásí o dost víc žen než mužů, jichž bývá v ročníku jen kolem čtvrtiny. Něco takového není ideální pro žádný obor, natož pro tak fyzicky a psychicky náročný, jako je medicína.
V České republice je v současné době celkem sedm lékařských fakult. Tři v Praze, po jedné v Plzni, v Hradci Králové, v Brně, v Olomouci a od nedávné doby i v Ostravě. Placené studium v angličtině nabízejí všechny.