Abychom ty jedničky nepřecenili

Přijímací zkoušky na vysoké školy se blíží, a tak je aktuální otázka, kam se hlásí ti nejlepší. Částečnou odpověď přináší sousední článek na této stránce. Kdo měl po celou dobu střední školy samé nebo skoro samé jedničky, zkouší to často na medicínu. Ovšemže nepřekvapí, že jsou to převážně dívky. Kam jdou nadaní chlapci, nebo vlastně už muži, není úplně známo. Lze si tipnout, že část jich najdeme na technických a přírodovědných oborech, kde už na vysvědčení tolik nedají. Stačí, když je člověk opravdu dobrý na něco. Jedna věc by nám ale měla dělat starosti: Co když by byl někdo jednou dobrý například na ortopedii, ale na medicínu se neprobojuje, protože měl třeba dvakrát trojku z matematiky?

Velkým tématem právě skončených zápisů do prvních tříd se stala spádovost. Někteří rodiče, ale i novináři označují povinnost základních škol přijímat v první řadě žáky z nejbližšího okolí za hřích spáchaný ministryní školství Valachovou. To se ale mýlí. Tento princip neplatí až teď. Ostatně je logický: Co byste říkali, kdybyste šli přihlásit dítě do první třídy za rohem a zjistili, že už je plno?

Vpražských Modřanech vznikla česko-čínská školka. Z jejích internetových stránek sice není úplně zřejmé, kdo je zakladatelem, ale nápad nezní špatně. Naučit se čínsky lze asi opravdu jen v hodně nízkém věku poslechem rodilých mluvčích. Proto je taky jedna ze současných dvou učitelek Číňanka. Dětí zatím nemají dost, prý jen tři, dvě české a jedno čínské, ale zájem se může brzo zvýšit. Jen je tu nebezpečí, že až půjde žáček do školy, čínsky zase zapomene. Tedy pokud tu do té doby nevznikne i česko-čínská základka.