Po 85 letech splatíme dluh TGM
Kvůli různým nepříznivým okolnostem nebyly za celý čas knihy a další písemnosti zkatalogizovány. Ani správci vzácné sbírky tak přesně nevědí, jaké poklady se v ní nacházejí.
„Z prezidentské knihovny není zkatalogizováno téměř nic. Z archivu některé části, například hilsneriáda, různé články, brožurky, dobové noviny či meziválečná korespondence TGM,“líčí ředitel Masarykova ústavu a archivu Luboš Velek.
Teprve poté, co knihovníci spolu s archiváři dokončí kompletní soupis všech dokumentů, budou moci zájemci o TGM ve fondu knihovny vyhledávat podle témat, která je zajímají.
Poztrácené knihy
Plánem ústavu je navíc také digitalizovat stránky s poznámkami, které první československý prezident vpisoval do textů knih. Někdy si vyznačoval, co ho zaujalo, jindy například polemizoval se čteným obsahem. Vepsané pasáže zaujmou hlavně historiky a badatele.
Kvůli náročnému projektu bude ústav nabírat nové lidi. Jedinou knihovnici, kterou má v současnosti k dispozici, doplní dvanáctka kolegů a tři archiváři. Ti budou muset znát cizí jazyky, protože množství knih je v angličtině, francouzštině, ale i ruštině či srbštině. Německé texty jsou navíc někdy psány frakturním písmem, ruské zase starou, ještě nereformovanou azbukou.
V době, kdy prezident Tomáš Garrigue Masaryk umíral, bylo v jeho knihovně 208 000 svazků. Od té doby se jich ale přibližně 20 000 ztratilo. Ani současný ředitel neví, jestli byly publikace rozkradeny, prodány, nebo zmizely při četných stěhováních fondu, který byl kvůli osobě svého zakladatele za nacismu i komunismu desítky let v nemilosti.
„Občas se stane, že v antikva-
V roce 1932 založil první československý prezident Ústav TGM. Daroval mu 13 milionů korun na provoz a svou rozsáhlou osobní knihovnu. Slibný počátek fungování ústavu však o několik let později zastavila nacistická okupace.
Po válce instituce obnovila činnost. Toto období ale netrvalo dlouho, v 50. letech byl ústav zkonfiskován komunisty. Krátký záblesk svobody v roce 1968 přinesl další snahy o jeho vzkříšení, ty ale pro změnu zadusil vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Trvalo více než 20 let, než mohl polistopadový prezident Václav Havel vyhlásit, že se činnost obnoví. Ústav začal vydávat řadu sebraných spisů TGM, pořádat mezinárodní konference apod.
Později vznikl nový Masarykův ústav při Akademii věd, kam většina předchozích zaměstnanců Ústavu TGM přešla. Akademii byl také zapůjčen archiv a knihovna prvního československého prezidenta, které vědecká instituce od té doby spravuje.
Badatelé jsou nyní soustředěni v Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd, který se zaměřuje na zkoumání moderních československých a českých dějin. Vydává publikace o Masarykovi i dalších významných osobnostech domácí historie. riátech narazíme na svazky, které mají razítko Ústavu TGM. V takovém případě je vykupujeme zpět. Nevíme však, jak se dostaly ven,“říká Velek.
Skryté poklady
Rozsáhlá sbírka neobsahuje pouze knihy, které Masaryk kupoval, četl a psal. Jsou v ní i publikace a dokumenty spojené s jeho spolupracovníky, například s jeho nástupcem v prezidentské funkci Edvardem Benešem.
Velkou vzácností je poté knihovna, kterou se TGM rozhodl odkoupit na konci života od rodiny plzeňského vzdělance a bibliofila Rudolfa Hirsche. Potomek židovského obchodníka za celý život shromáždil na 60 000 knih mimořádné hodnoty. Soustředil se hlavně na humanitní vědy, filozofii, historii, politologii, ale i ekonomii nebo lékařství.
Hirschova knihovna obsahuje také rukopisy a několik prvotisků. Přibližně šestinu sbírky tvoří staré tisky z doby mezi roky 1501 až 1800. „Nález takového počtu nezpracovaných starých tisků na počátku 21. století na našem území představuje vskutku objev sám o sobě,“píše odbornice na staré tisky Michaela Tydlitátová v časopise Dějiny a současnost.
Ve sbírkách Masarykova ústavu a archivu jsou také další předměty historické hodnoty. Například snubní prsteny jedné z dcer TGM nebo pyžamo, které na sobě měl jeho syn Jan Masaryk v době svého nevyjasněného úmrtí v březnu 1948.
Instituce schraňuje také velké množství dobových fotografií. Ty jsou navíc přístupné přes webové stránky, čehož zájemci rádi využívají. „Máme tu například kraslice nebo talíře sMasarykovou podobou. Za první republiky lidé podobné věci s oblibou vyráběli, protože první prezident byl mezi nimi kult. Ale to jsou pouze výjimky, do archivu tyto věci vlastně ani nepatří,“uzavírá ředitel Velek.