Maturita z počtů? Příliš snadná
PRAHA Matematika začíná mít čím dál horší kredit. Každoročně „potopí“největší podíl maturantů. Gymnazistů, kteří by na ni měli být nejlépe připraveni, se na ni hlásí rok od roku méně. A velkou nevoli vyvolalo, když ji zákonodárci odsouhlasili jako v budoucnu povinnou pro všechny.
Pak jsou ale tací, kteří neváhali ani chvilku, že z počtů budou maturovat. Vybrali si je nejen ve státní části zkoušky, ale i v té školní. Tím to ale nekončí. Rovnou se přihlásili k té, která se svou úrovní vyrovná přijímacím zkouškám na vysoké školy technického nebo přírodovědného typu. Řeč je o takzvané matematice plus.
Na úrovni přijímaček
„Matematika plus je vynikající instrument, na který začínají slyšet vysoké školy. Je na úrovni přijímacího řízení na univerzity nebo z části vzdělávání na vysokých školách,“popsal Jiří Zíka, ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat).
Jedním z 1870 studentů, kteří se k této dobrovolné zkoušce letos dostavili, je i devatenáctiletý Štěpán Krise z pražského Gymnázia Nad Štolou. „Matematika mě baví hodně. Že by ale byla mým nejoblíbenějším předmětem, se říci nedá,“poznamenal na úvod.
Na vysvědčení během čtyř let studia neměl vždy „výborně“, trojku ale nedostal. „Nejsem studijní typ a nevěnoval jsem se učení tolik, kolik bych měl. Pak jsem ale látku vždy pochopil,“sdělil Štěpán.
Přihlášku si podal na Fakultu stavební, strojní a elektrotechnickou na ČVUT v Praze. Chtěl by se stát strojním inženýrem. „Nebo si hrát s různými materiály, roboty, moderními technologiemi, drony. To mě láká,“popisuje.
Ke splnění tohoto snu mu bohatě stačila státní zkouška z matematiky. Ta mu ovšem přišla příliš lehká. Dostal z ní jedničku, výbornou si vysloužil i v rámci školní části maturity. „Ta už byla těžší, ale matematika plus je ještě o úroveň výš. Dal jsem si ji jako bod, kterého jsem chtěl dosáhnout, abych se pak na vysoké škole nemusel něco doučovat,“vysvětlil Štěpán. Nechtěl být jen jedním z mnoha, které škola přijme.
Připravovat se na matematiku plus začal hned, jakmile si na gymnáziu mohl zvolit semináře – tedy přípravu pro ty, kteří mají o předmět zájem. „Kromě matematiky jsem si zvolil i fyziku, programování a dva jazyky,“říká.
Přesto mu ne všechny úlohy v rámci této zkoušky sedly, potíže měl hlavně s těmi konstrukčními. Nakonec dostal trojku.
Letos byla podle údajů Cermatu úspěšnost 73,85 procenta. Zkoušku tedy zvládlo 1381 z přihlášených. V loňském ročníku byla úspěšnost 81,7 procenta – prošlo 1822 studentů.
„Na semináři jsme si zkoušeli různé didaktické testy z minulých let a tam mi to šlo. Tento ročník ale byl těžší,“myslí si Štěpán.
Na vypracování testu měl 150 minut. U sebe mohl mít psací a rýsovací potřeby, matematické, fyzikální a chemické tabulky a kalkulačku. Jenže ne každá prošla kontrolou: „Kalkulačky jsme museli nechat potvrdit. Dali jsme je do obálky a učitelka ověřila, jestli je náš model vhodný. Zakázané byly ty s grafickými funkcemi.“
V pomyslném žebříčku předmětů, z nichž mají čeští maturanti největší obavy, jednoznačně vede matematika. Výjimky ale potvrzují pravidlo a najdou se i studenti, kteří si zvolili nejtěžší variantu zkoušky. Takzvanou matematiku plus.
Zvýšení matematické gramotnosti
Zájem o tuto zkoušku ale není tak velký, jak si Cermat přál. Podle některých ředitelů je problém v tom, že ji neuznávají všechny vysoké školy. Matematika plus má ale podle Zíky přispět k nárůstu matematické gramotnosti. Právě tento termín byl ostatně klíčový v debatě, zda se vůbec měla zavádět povinná státní zkouška z matematiky.
Poprvé se s ní budou muset popasovat studenti v roce 2021. Vyhnou se jí pouze ti ze zdravotních, uměleckých a sociálních oborů. „Myslím, že se dá matematika zvládnout a naši studenti na to mají,“řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) po letošní zkoušce.
Právě z počtů si maturanti oproti loňskému ročníku mírně polepšili. Tuto zkoušku si vybralo zhruba 16 tisíc studentů a uspělo 78,3 procenta z nich. To je o 1,5 procenta lepší výsledek než vloni.