Epidemie spalniček není u konce

Jak se spalničky projevují?

PRAHA Když na začátku dubna poprvé v éteru zazněla informace, že Česko postihla epidemie spalniček, nemocných bylo 38. V té době se již hovořilo dokonce o nejsilnější epidemii za poslední roky.

Nejhorší byla situace v Moravskoslezském kraji. Na tom se až do dnešních dnů nic nezměnilo. Počet nemocných byl ale podle úterních informací 121.

Číslo již ale bylo podle mluvčího krajské hygienické stanice Radima Mudry od začátku epidemie i vyšší. „V poslední době se ná- růst počtu onemocnění mírně zpomalil, ale pořád přibývají nové případy,“sdělil LN. Nejvíce nemocných je podle něho mezi dětmi ve věku do čtyř let. „Poté mezi těmi, kterým je 30 a více,“poznamenal také Mudra.

Podle údajů starých 14 dní, které LN zaslalo ministerstvo zdravotnictví, byla v té době nákaza potvrzená ve 105 případech. U dalších 14 osob bylo pravděpodobné, že se nakazily.

U všech se předpokládá, že onemocněli ze tří důvodů. Buď nebyli vůbec očkováni, nebo pouze jednou ze dvou dávek. „Mohli být ovšem očkováni plně dvěma dávkami před mnoha lety. U nich pak mohlo dojít k takzvanému vyvanutí imunity,“vysvětlil.

Původ nákazy stále neznámý

Ministerstvo považuje situaci v Moravskoslezském kraji za stabilizovanou. „Epidemiologická situace ve výskytu nákazy spalniček se v uplynulých dvou týd- nech oproti předchozím týdnům zklidnila,“napsala mluvčí resortu Štěpánka Čechová.

Původce nákazy se podle ní i přes snahu krajských epidemio-

Spalničky se šíří od nemocného člověka kapénkami. Inkubační doba, tedy doba od vniknutí původce nákazy do organismu do prvních příznaků onemocnění, je sedm až devatenáct dnů.

Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek.

V ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím.

Čtvrtý až pátý den je pak patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.

logů nepodařilo prokázat. To ostatně potvrzuje i Mudra: „Nemoc k nám mohla být zavlečena z okolních států. Epidemie spalniček stále probíhá. A vzhledem k tomu, že některé sociální skupiny migrují bez konkrétních informací, je to velice obtížné dohledat.“

Nejhorší je podle posledně dostupných informací Světové zdravotnické organizace situace v Rumunsku. Tam hlásili sedmnáct mrtvých a 3400 případů nákazy od loňského ledna. Komplikovanou situaci zažívá i Itálie, ohroženo je Slovensko.

Hranice proočkovanosti populace pro to, aby se vir nešířil dál, je podle lékařů 95 procent. Některé evropské státy se ale dostaly pod tuto hranici.

Pro „lepší pocit“matek

Proočkovanost klesá i v tuzemsku. „Česká republika se pohybuje v pásmu 90 až 95 procent. Jsou lokality, kde je menší,“sdělil LN hlavní vakcinolog Roman Prymula. Podle něj se zvláště v posledních dvou letech rozšiřují skupiny, jež nejsou dostatečně chráněny.

Kromě „dovezené infekce“se populace vyrovnává i s takzvaný- mi odpírači očkování, nejčastěji z řad matek, které odmítají vakcínu pro své dítě. „Když jsem se jedné maminky ptala proč, ani už nehledala vysvětlení. Řekla mi, že to je pro její ,lepší pocit‘,“uvedla pro LN nedávno pražská dětská lékařka.

Prymula ale upozorňuje, že stačí jeden případ a nákaza se snadno rozšíří i mezi těmi, kdo dostali jen jednu dávku vakcíny. I když ale člověk očkování nezanedbal, za nějaký čas se může stát, že ochoří také. Před třemi lety zažil epidemii Ústecký kraj, kde se nakazilo přes 200 lidí.

Na Ostravsku museli podstoupil očkování pracovníci zdravotnických zařízení. Mělo jít zejména o zaměstnance infekčních a dětských oddělení na území Ostravy nebo zaměstnance záchranné služby.

„Značná část zdravotnických pracovníků už proočkována byla. Poslední číslo bylo 110 a šlo opravdu o ty, kteří jsou v první linii,“dodal Mudra.

Epidemie spalniček není zdaleka zažehnána. Nemocných je nyní více než sto. Nejčastěji jde o děti a dospělé kolem třicítky. Buď nedostali vakcínu, nebo jim „vyvanula“.