Němci zaměstnali desetinu běženců
BERLÍN/PRAHA Do Německa přijela před třemi lety, od té doby marně shání zaměstnání. Dvaačtyřicetiletá Syřanka Lajla Mahmúdová absolvovala jazykové lekce, stejně jako kurzy, ve kterých jí radili, jak si co nejúspěšněji počínat při hledání práce. Nic z toho nepomohlo. Dříve pracovala jako zdravotnice, žádnou odpovídající pozici ale zatím nenašla.
Připouští, že za to může zčásti její stále nepříliš přesvědčivá němčina. „Musím se ještě zlepšovat, lekce pro uprchlíky mi nedaly tolik, abych mluvila plynně,“řekla novinářům.
Jiní běženci na tom nejsou lépe. Podle údajů týdeníku Die Zeit jen asi desetina z celkem 400 tisíc loňských žadatelů o azyl, které registrovaly německé úřady práce, našla na pracovním trhu uplatnění.
Zhruba 60 procent z těch, kdo nakonec při hledání místa uspěli, pracuje v pohostinství.
Jedním z nich je Egypťan Sabír Jahíja. Do Německa přijel nedáv- no, před nějakými dvěma lety. Práci nehledal dlouho. Navštěvoval jazykové a kvalifikační kurzy ve stotisícovém západoněmeckém městě Bergisch Gladbach. Tam si ho všiml Jamal, šéf americké restaurace a baru Touchdown. Jahíja původně nastoupil jen jako výpomoc s tím, že by chtěl získat nějaké pracovní zkušenosti a přiučit se němčině.
Jamal ale ocenil jeho pracovní nasazení a nabídl mu pracovní smlouvu na plný úvazek. „Ačkoli neměl žádné předchozí zkušenosti, ukázal velké zanícení pro tuto práci, navíc se v rekordní době dokázal domluvit německy,“vysvětlil Jamal pro webové stránky Infomigrants.
Uzavření smlouvy ale nebylo úplně jednoduché bez trvalého povolení k pobytu. Nějaký čas tak musel Jamal ještě bojovat s úřa- dy. Jeho příběh ukazuje, že při troše štěstí a snahy mohou imigranti v krátké době práci získat.
Německé úřady vnímají podobné případy jako povzbuzení a doufají, že situace se v příštích letech zlepší. „V roce 2020 by měla mít nějaké zaměstnání polovina imi- grantů, kteří do té doby přijdou do Německa,“uvedl sociální demokrat (SPD) Detlef Scheele, který stojí od dubna v čele spolkové agentury pro zaměstnanost.
Připouští, že vedle nízké kvalifikace mnoha běženců představuje velkou překážku v jejich integraci i německá byrokracie. „Schvalování různých formulářů pro azylanty na úřadu práce trvá mnoho týdnů, takže mnozí zaměstnavatelé pak sáhnou raději po zájemci, který je schopen nastoupit okamžitě,“citoval server Infomigrants anonymně jednoho ze zaměstnavatelů.
Podle údajů norimberského Ústavu pro výzkum zaměstnanosti si největší část z imigrantů, asi 40 procent, najde práci za pomoci příbuzných a přátel, kteří již v Německu žijí déle a v pracovních nabídkách se dobře orientují. Okolo 30 procent využije nabídek, které jim poskytují úřady práce. Asi 10 procent získá místo díky inzerátu na internetu, zbytek využívá jiných metod.
Ministryně práce za SPD šestačtyřicetiletá Andrea Nahlesová soudí, že vláda v Berlíně se činí dost. Snaží se běžence na budoucí práci připravovat, apeluje na velké zaměstnavatele a navyšuje prostředky, kterými podporuje vytváření vhodných míst.
Míra nezaměstnanosti, jež nyní klesla na 5,7 procenta – nové minimum od sjednocení země – jí hraje do karet. Nahlesová prosí o trpělivost, výsledky se podle ní nedostaví okamžitě.
Německý pracovní trh zájemce potřebuje, podle nových údajů je míra nezaměstnanosti nejnižší od roku 1990. Imigrantům však brání v získání místa nedostatečná jazyková průprava a nízká kvalifikace.