Místo v letadle za všechny peníze
Vpekle je vyhrazeno zvláštní místo pro lidi, kteří si v letadle sklápějí sedačku. Populární americké přísloví odkazuje k tomu, co zná asi každý, kdo někdy letěl dál než do Ostravy. Nasoukáte se na vytoužené místo u okénka – kde vás nebude chtít nikdo zvedat, zatímco spíte po více či méně odporné večeři – a najednou se těch pár centimetrů místa, které máte po vzoru sovětského tankisty na nohy, zmenší na polovinu. Nezbude vám než poslat dobro dál a stejně jako cestující před vámi se sklopit dozadu a dominově tak za chvíli trpí celé letadlo.
Násilí v letecké přepravě se dostalo do centra zájmu při nedávném boxerském souboji personálu United Airlines, který statečně přemohl cestujícího a doslova ho vynesl z jeho místa, aby si tam sedl jeden ze zaměstnanců. Málokdo ale ví, že zásadní, a dokonce opravdu pěstní souboje mezi pasažéry se statisticky vedou právě o sklápění či nesklápění sedaček.
Ekonomové Christopher Buccafusco a Christopher Sprigman se rozhodli zachovat jako
EKONOMIE NEROZUMU
praví ekonomové a otestovat, jestli by nepomohla základní věc – směna.
Na pomoc si vzali slavný, Nobelovou cenou oceněný Coasův teorém, který ve zkratce říká, že pokud nejsou náklady na obchod moc velké, je to nejefektivnější řešení.
Dobrovolníků se ptali, kolik by chtěli za to, aby si nesklopili sedadlo, nebo naopak, aby někomu dovolili si ho sklopit. Zajímavé je, že za ponechání sedačky tak, jak je, žádali v průměru 41 dolarů, zatímco naopak za větší pohodlí by byli ochotní zaplatit jen dolarů 18. Podobně to vycházelo i v různých modifikacích experimentu. Počet těch, kteří by byli ochotní zaplatit za více místa, byl pak výrazně nižší než těch, kteří by si penězi bránili, co mají. Tady přichází opět na pomoc další nobelista Daniel Kahneman, který už dávno dokázal, že mnohem víc nás bolí, když něco ztrácíme, než nás těší možnost něco získat.
Z podobného soudku je i chování oněch aerolinek k nešťastnému pasažérovi. Ekonomicky racionální by samozřejmě bylo zaplatit mu tolik, aby se svého místa vzdal. Jenže rozumní nejsou v letadlech nejen lidé, ale i korporace.