Nové stavby chytají déšť. Kvůli suchu

Polovina pitné vody se v českých rodinách užívá na praní, úklid a toaletu. Mohla by ji nahradit „šedá voda“

PRAHA Sucho a dlouhodobý nedostatek vody začali lidé brát vážně. Potvrdil to úspěch programu Dešťovka. Sto milionů korun dotací na nádrže zachycující dešťovou vodu zmizelo během 28 hodin. Trend nyní zachytili i developeři. Kromě dešťové vody počítají ve svých projektech i s využitím takzvané šedé vody. Tedy té, kterou lidé použili ke sprchování a po přečištění jí mohou například splachovat.

„Asi polovina vody v českých domácnostech se používá na činnosti jako praní, úklid, významně také na toaletu. To všechno by teoreticky mohla nahradit užitková voda,“řekl LN vědecký pracovník Ústavu globální změny Akademie věd Zdeněk Žalud.

S prvním bytovým projektem tohoto druhu přišla Skanska. V objektu Botanica jde voda z umyvadel, van a sprch na přečištění a může se znovu použít na splachování toalet. Pokud voda už jednou využitá v domácnosti nestačí, pak je doplňována dešťovou vodou. Teprve jako poslední končí v odpadu voda pitná. Podle Skansky se tím v bytovém domě ušetří až šest tisíc litrů denně.

První bytový projekt, který využívá dešťovou vodu, zmínil nedávno i ministr životního prostředí Richard Brabec. Podle něj Skanska nastartuje další developery k tomu, aby lépe mysleli na vodu. „Vím, že to bylo poměrně složité legislativně, především kvůli hygieně, která podobné projekty zamítala. Říkali, že přečištěná, hygienizovaná voda je problém. V zahraničí je to přitom běžné. Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví chceme udělat metodiku, podle které by to úředníci mohli posuzovat,“říká Brabec.

Další developer, Penta, připravuje masivní využívání dešťové vody v kancelářských budovách. Nedaleko Masarykova nádraží má vyrůst nová čtvrť, kde Penta s dešťovkou počítá. „Všechny budovy budou využívat dešťovou vodu, kterou zachycují ve speciálních nádržích. V provozu je využívána pro zalévání zeleně a splachování na toaletách,“potvrzuje mluvčí Penty Ivo Mravinac.

Šedá voda má však i odpůrce. Podle některých odborníků může být její využívání ekonomicky problematické. „Jde o poměrně nákladnou technologii, jejíž návratnost je zatím velmi sporná. Může přilákat část klientů, kteří jsou fanoušky ekologie, na druhou stranu ale může velkou část populace odradit,“míní tisková mluvčí společnosti Central Group Marcela Fialková.

A vyjmenovává i praktické nedostatky. Například navýšení investiční ceny, která se pak promítne i do cen pro koncového zákazníka. Kromě počátečního obnosu potom podle ní vyjde draze i provoz čističky, čerpadla nebo filtrů. „Hrubě přečištěná voda se totiž musí skladovat v nádržích zvlášť od použité nepřečištěné vody. I přesto tato voda časem degraduje a v některých případech nesplachujete průzračně čistou vodou, ale vodou, která může zapáchat. Navíc je třeba zajistit, aby se použitá voda nedostala do vodovodního řadu, a proto musí být rozvody plně zdvojené,“tvrdí Fialková. Central Group proto podle ní šedou vodu nevyužívá a ani to neplánuje.

Podobně skeptická je i další developerská firma Finep. I ten zmiňuje ekonomickou nevýhodnost. „Řada ekologických projektů je dnes prezentována jako velký trend a cool záležitost, řada z nich ale také postrádá smysl a zdravý selský rozum,“domnívá se mluvčí developerské společnosti David Jirušek.

Jiné společnosti volí určitý kompromis a dešťovou vodu využívá alespoň na zálivku. Příkladem je Ekospol. „V projektech se snažíme maximálně umožnit vsakování dešťových vod a nedovádět je do kanalizace. Kde je to jen trochu geologicky možné, tam necháme vodu přirozeně vsakovat. Jednak to zavlažuje okolní zelené plochy a také je to šetrné k odvodňování krajiny,“nabízí řešení generální ředitel společnosti Evžen Korec.

Dalších 200 milionů pro Dešťovku

Finanční injekce v programu ministerstva životního prostředí Dešťovka inspirovala obrovské množství zájemců. Lidé mohli dostat až sto tisíc korun na nádrž na zalévání zahrady, nádrž na zálivku i splachování a systém na recykla- ci odpadní vody. „Suverénně nejvíc žádostí přišlo na kombinaci zálivky se splachováním záchodu, což nás docela překvapilo, protože přece jen to už znamená stavební úpravy v domě,“řekl LN ministr Brabec.

„Relativně méně žádostí bylo na zálivku, kde mohli žádat jen lidé ze suchých oblastí republiky. Tam ale mohlo být limitem to, že lidé nevěděli, že jsou v suché oblasti. Ta informace se k nim nedostala,“myslí si šéf resortu životního prostředí.

Vzhledem k úspěchu celého projektu chce ministerstvo vypsat další výzvu. A to bleskově, ještě před začátkem letošních letních prázdnin.

„Kolik uvolníme peněz, o tom ještě diskutujeme, mělo by to být minimálně dalších 100 milionů, je i určitá možnost, že by to bylo až 200 milionů,“prozradil ministr Brabec.

Část peněz by ovšem mohla být vyhrazená jen pro suché oblasti, ze kterých by lidé mohli žádat o nádrže na zalévání zahrady.

Resort chce podpořit také právnické osoby. V letních měsících by měl vypsat další dotační program, tentokrát z evropských fondů. „Je to takové dvojče Dešťovky. Zahrádkáři si nám stěžovali, že mohou žádat pouze fyzické osoby. Program neumožňoval využití pro rekreační účely. Proto bychom chtěli udělat výzvu, která by směřovala například na spolky. Pro příklad, když se domluví nějaká osada, mohli by si lidé společně zažádat o velkou retenční nádrž, kterou by pak mohli využívat všichni,“vysvětluje Brabec.

Využití takzvané šedé vody je poměrně nákladná technologie, jejíž návratnost je zatím sporná. Může přilákat fanoušky ekologie, na druhou stranu ale může velkou část populace odradit.